Více než 150 tisíc lidí v České republice trpí Alzheimerovou chorobou. Podle odhadů jich do roku 2020 může být až 225 tisíc. Příčina nemoci zatím není známá a lékaři dokáží její průběh pouze zmírnit. Nejdůležitější je, aby příbuzní a blízcí pacienta jeho diagnózu přijali a postarali se o jeho lékařskou péči.
Před 110 lety německý lékař Alois Alzheimer poprvé referoval o těžké chorobě, kterou diagnostikoval u jedné ze svých pacientek. V jejím mozku nalezl senilní plaky, jež jsou přítomné u lidí trpících demencí.
Stejným výzkumem se v téže době zabýval také lékař Oskar Fischer. „Byl to pražský vědec, neuropatolog a psychiatr. V té samé době jako Alois Alzheimer již měl několik studií se senilním plakem,“ uvedla Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti (ČALS).
Během století se pohled na demenci proměnil, dnes se o ní zpravidla hovoří jako o civilizační chorobě. „Uvádí se, že prevalence této nemoci je vyšší v zemích rozvinutých než rozvojových. Nicméně není stoprocentně jisté, do jaké míry se podílí civilizační prvek,“ vysvětlila Jarolímová s tím, že příčina Alzheimera zatím není zcela jasná.
V některých případech se soudí, že Alzheimerovu chorobu, která je nejčastějším důvodem demence, způsobují genetické faktory, jindy jsou spouštěcími mechanismy určité typy těžkostí v životě člověka. „Nemůžeme říct, že bychom znali příčinu nemoci,“ zopakovala Jarolímová.
Léčba může nemoc zpomalit
Průběh Alzheimerovy choroby je možné zpomalit, nelze ji však zatím vyléčit. „Léky zbrzdí, pozastaví nemoc ve fázi, v které člověk přichází,“ popsala Jarolímová, co mohou lékaři pacientům nabídnout. „Proto je důležité časné zjištění této nemoci, protože pak zlepšíme kvalitu života nejenom nemocným, ale i jejich rodinným příslušníkům,“ apelovala.
Typickými příznaky Alzheimera jsou potíže s pamětí. Hranice mezi běžným zapomínáním a patologií není podle Jarolímové zřetelná. „Diagnostikuje se to pomocí psychologických metod a nástrojů, ale také neurologických zjišťovacích metod,“ vysvětlila.
Potíže s pamětí ještě nutně neznamenají, že se u postiženého jedince rozvine demence. „Podstatné je, že porucha paměti se zhoršuje. Člověk není schopen se například učit novým informacím,“ popsala Jarolímová.
Dalšími příznaky Alzheimerovy choroby jsou problémy s vykonáváním běžných činností, potíže s řečí, dezorientace v čase a prostoru, zhoršující se racionální úsudek a neschopnost abstraktního myšlení či změny chování a osobnosti.
Pomoci musí příbuzní
Sami pacienti si proto nemoci obvykle nevšimnou. „Lidé s Alzheimerovou chorobou se mohou ztrácet nejenom sami v sobě, ale i v tom, co je norma. Většinou nemají náhled na to, jak nemoc postupuje,“ konstatovala Jarolímová. O lékařskou péči se tak musí postarat jejich příbuzní, pro které je často těžké přijmout, že jejich blízký demencí trpí.
