Tržby v maloobchodě v Česku loni v listopadu poprvé po osmnácti měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byly vyšší o procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením.
„Na zvýšení se podílel prodej nepotravinářského zboží a pohonných hmot. I nadále však pokračoval pokles tržeb za prodej potravin,“ uvedla k meziročnímu vývoji vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Tržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o 3,7 procenta, za nepotravinářské zboží o 1,3 procenta. Za potraviny naopak obchodníci utržili o 0,7 procenta méně než v listopadu 2022. Celkové číslo nezahrnuje prodej a opravy motorových vozidel. Tržby za ně se v listopadu meziročně zvýšily o 4,7 procenta, meziměsíčně pak o 0,8 procenta.
Prodejny s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím utržily meziročně bezmála o deset procent více. V drogeriích vzrostly tržby o 7,2 procenta, v obchodech s počítačovým a komunikačním zařízením o 6,6 procenta a tržby za výrobky určené pro kulturu, sport a rekreaci se zvýšily o 0,3 procenta. Prodejnám s výrobky pro domácnost naopak klesly tržby o 6,5 procenta a obchodníci s oděvy a obuví si pohoršili o 6,2 procenta.
- Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
- Zdroj: ČBA
„Tržby ve specializovaných prodejnách potravin se snížily o 1,4 procenta a v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 0,7 procenta. V nespecializovaných prodejnách s převahou nepotravinářského zboží se tržby zvýšily o 9,3 procenta,“ popsali statistici. A dařilo se i e-shopům, internetové a zásilkové obchody utržily v listopadu meziročně více o 5,6 procenta.
Trh počítal podle analytiků s dalším poklesem
Až nadcházející měsíce podle analytiků teprve ukážou, zda se spotřebitelská nálada v Česku opravdu začíná výrazněji zvedat. Za mírným růstem tržeb mohly podle nich i nákupy vánočních dárků ve slevách. „Jestli už jde o dlouho vyhlížený obrat nebo jen uspíšení vánočních nákupů motivované slevami, ukážou až prosincová čísla. V každém případě do normálu se začne nákupní chování spotřebitelů vracet nejpozději na začátku příštího roku,“ domnívá se hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil, že ve srovnání s rokem 2019 před koronavirovou pandemií byly tržby v listopadu reálně o čtyři procenta nižší.
Trh za listopad podle hlavního ekonoma společnosti Generali Investments CEE Radomíra Jáče počítal s meziročním poklesem o 1,6 procenta. „Samozřejmě nelze vyloučit, že například hned data za prosinec vykážou určitou korekci v podobě meziměsíčního poklesu maloobchodních tržeb, nicméně listopadová data potvrzují, že spotřeba domácností může v loňském závěrečném čtvrtletí vykázat mnohem lepší výsledek, než tomu bylo ve třetím čtvrtletí,“ dodal. Další růst maloobchodních tržeb může podle něj brzdit stále přetrvávající obava domácností z cen energií a potravin.
Za meziročním zvýšením maloobchodních tržeb v listopadu může stát pomalejší tempo růstu inflace, myslí si ekonom společnosti UniCredit Bank Jiří Pour. „V letošním roce očekáváme pokračování tohoto trendu a spotřeba domácností by se měla vrátit do pozice tahouna růstu HDP,“ řekl.
Právě nárůst tržeb i chuti lidí utrácet totiž může být jedním z důležitých impulzů pro hospodářský růst. „Teď, když už se lidé odvažují nakupovat věci, které dříve odkládali, přináší to pozitivní zprávu o tom, že nálada domácností, spotřebitelů, se mění k lepšímu. Inflace klesá rychlým tempem, a to také dává vítr do plachet českému maloobchodu,“ shrnuje David Marek, hlavní ekonom Deloitte a člen Národní ekonomické rady vlády.
To, že lidé opět začínají více utrácet, potvrzují i některé řetězce. Například v drogerii dm se podle jejího mluvčího Jiřího Peroutky zákazníci vracejí k předcovidové intenzitě nakupování. „Zaznamenali jsme jak růst počtu zákazníků, tak i růst obratu. Aktuálně, i po novém roce, rosteme oproti minulému roku,“ dodal.
Oproti EU je ale spotřeba českých domácností stále nízká
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil poukázal na to, že například v Polsku již maloobchodní tržby o 19,2 procenta překonaly hodnoty z předpandemického roku 2019. „Na Slovensku zaostávají o umírněných 1,7 procenta a evropský průměr je již v plusu o 2,7 procenta. Právě slabá spotřeba domácností tak zůstává hlavní brzdou české ekonomiky, a je i důvodem, proč ve stejném období vykazuje v celé Evropské unii nejhorší výkon český hrubý domácí produkt,“ dodal. Spotřebitelskou náladu v Česku podle něj ovlivnily i obavy Čechů z dopadů konsolidačního balíčku.
Hradil o aktuálních číslech mluví jako o počátku odražení české ekonomiky ode dna, ale podotýká, že před sebou ještě máme dlouhou cestu. Nepředpokládá, že by se v roce 2024 hospodářství dostalo z poklesu, ke zlepšení podle něj v případě pozitivního vývoje dojde na konci roku 2025.
