Pocity transsexuálů, tedy lidí, kteří se necití ve svém těle dobře a nesouzní s identitou, s níž se narodili, lze ostatním přiblížit jen velmi složitě, řekla v pořadu Události, komentáře sexuoložka a psychoterapeutka Hana Fifková. „Je to vážná, vrozená životní komplikace, kterou si ti lidé nevybrali,“ dodala.
Transgender lidé se vyrovnávají s vrozenou komplikací, kterou si nevybrali, říká sexuoložka Fifková
9 minut
Události, komentáře: Postoj společnosti k transsexuálům
Fifková hovořila o narůstajícím stresu, když se v době puberty začne tělo transsexuálů (transgender lidí) vyvíjet jiným směrem, který nesouzní s jejich pocitem příslušnosti ke společností definovanému pohlaví. Pak se nemohou socializovat ve skupinách svých vrstevníků, mají komplikace v navazování partnerských vztahů.
„Pociťují i velkou vinu ve chvílích, kdy tento problém u sebe zjistili,“ řekla sexuoložka s tím, že se pak často obávají svěřit svým blízkým, protože se bojí, že je nepochopí a nebudou je mít rádi.
Wikipedie uvádí, že transsexualita je stav nesouladu mezi psychickým a anatomickým pohlavím. Projevuje se obvykle neztotožněním člověka s biologickým pohlavím a touhou být opačného pohlaví, mít jeho tělesné znaky a projevy.
- Odborná komise ministerstva zdravotnictví loni schválila 181 žádostí o změnu pohlaví, zájem se v posledních sedmi letech zdvojnásobil. Po schválení komisí si transgender lidé mohou změnit pohlaví na úřadech a podstoupit operace hrazené ze zdravotního pojištění. Formální změna pohlaví má ale mezi transgender lidmi i své odpůrce, vadí jim, že ji stát podmiňuje sterilizací.
Fifková kritizovala nedělní výrok prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten pro televizi CNN Prima News řekl, že dovede pochopit homosexuály, nechápe ale transgender lidi. Kdo si nechá operací změnit pohlaví, dopouští se podle Zemana trestného činu sebepoškozování. „No a tyhlety transgender, tak ty jsou mně opravdu bytostně odporní,“ citovala jej agentura ČTK.
Fifková doufá, že většina z nich jsou natolik sebevědomí lidé, že jim prezidentův výrok žádné trauma nezpůsobí. Podle ní se dotkl i jejich rodin, kamarádů, blízkých a partnerů.
Vrzáčková: Informovanost vede k zájmu o změnu pohlaví
„Transgender lidé dnes na to, co jim je, přijdou klidně o deset let dřív než kdysi. Na internetu je spousta informací o tom, že transgender existuje a že s tím jde něco dělat,“ řekla sexuoložka Petra Vrzáčková, podle které je lepší informovanost hlavním důvodem, proč zájem o změnu pohlaví roste.
Ještě v roce 2014 projednala odborná komise ministerstva zdravotnictví třináct žádostí o změnu pohlaví. V roce 2019 už žadatelů bylo 157, loni dokonce 181. Dlouhodobě je přibližně dvojnásobně větší zájem o změnu pohlaví z ženy na muže.
Muži v roli ženy si to v pubertě uvědomí dříve, vysvětlila Fifková. Naopak proces sebeuvědomění z muže na ženu je podle ní daleko složitější a probíhá v delším časovém horizontu.
Fifková: Důležitá je podpora okolí
Fifková řekla, že komplexní proces změny pohlaví je složitá věc, při němž je důležitá podpora okolí. Lidé, kteří se k němu odhodlali, pak s odstupem považují za nejsložitější rozhodnutí to řešit. Když se rozhodnou, život se jim pak podle ní většinou zlepšuje.
Okolí by se mělo transgender lidí podle psychoterapeutky ptát, co potřebují, jak si přejí být oslovováni, jaký rod v řeči používat. „Když je kolem nich takové prostředí, je z půlky vyhráno,“ dodala.
Jaký je úřední postup
Po schválení komisí mají transgender lidé nárok na úřední změnu pohlaví. Mohou si vybrat nové jméno a vyměnit všechny důležité doklady. Smí také podstoupit operativní zákroky na změnu pohlaví, ty nejzákladnější jim zaplatí zdravotní pojišťovna. Neúspěšní zájemci, kterým komise změnu pohlaví nedoporučí, to mohou po odstranění překážek zkusit znovu.
V Česku je podmínkou pro změnu pohlaví sterilizace, což transgender lidem často vadí. „Já bych ráda měla ženské jméno v občance, ale nechci kvůli tomu procházet operací, kterou nepotřebuji. Jsou trans lidé, kterým jejich tělo opravdu vadí, já mezi ně nepatřím. Česko je jedna z posledních zemí v Evropě, kde nás stát do sterilizace a operací nutí,“ říká softwarová vývojářka Lenka Králová.
Spor ministerstev o sterilizaci
Povinný chirurgický zákrok znemožňující reprodukci kritizuje i Světová zdravotnická organizace, podle které hrozí porušování práv na tělesnou integritu a sebeurčení. „Legislativa je takto nastavena již od roku 2000. Jakákoliv její změna je otázkou velmi komplexní a rozsáhlé společenské, politické a právní diskuse. Je to primárně otázkou změny občanského zákoníku,“ reagovala Greta Rakašová z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo spravedlnosti se před třemi lety pokusilo novelou občanského zákoníku povinnou sterilizaci odstranit. „K úřední změně pohlaví by docházelo na základě osobního prohlášení trans osoby před matričním úřadem. Tyto požadavky jsou v souladu s požadavky Evropského soudu pro lidská práva,“ vysvětluje mluvčí Vladimír Řepka. Proti se ale postavilo ministerstvo vnitra, podle kterého by o změně pohlaví měly rozhodovat obecné soudy. V meziresortním řízení se rozpor nepodařilo odstranit, navrhovaná změna se proto podle Řepky do konce volebního období neprojedná.
„Spousta z mých klientů nechce procházet sterilizací, nechce jít na složité operace. Například trans klukům někdy bohatě k životu stačí to, že mají díky hormonální léčbě hrubší hlas, nemenstruují a rostou jim vousy,“ říká sexuoložka Vrzáčková. Právě kvůli podmínce sterilizace úřední změnou pohlaví prochází jen zhruba třetina jejích pacientů. Zmíněnou hormonální léčbu mohou podstoupit i bez schválení komisí.
