Praha - Do roka by jakékoliv spory á la Andrej Babiš vs. lustrační osvědčení už nemusely právně nikoho zajímat. Nová koalice plánuje ve služebním zákoně měnit leccos. Pokud ale mimo její zájem zůstane klíčová pasáž v doprovodných dokumentech, s koncem roku 2014 už žádný ministr nebude muset předkládat lustrační osvědčení. Šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc to potvrdil v Interview Daniely Drtinové s poukazem, že povinnost ministrů skončí, pokud někdo do té doby nenavrhne změnu. Lustrační ani vlastní služební zákon výslovně otázku negativních lustrací ministrů neřeší. Tato „povinnost“ podle části právníků vyplývá z toho, že je ministr automaticky považován za součást státní správy.
Novelu zákona jako takového sněmovna odložila na středu. Hlavního textu se ale inkriminovaná pasáž netýká – je až součástí tzv. doprovodné legislativy, která se schvalovala stejně jako zákon už v roce 2002. A zatímco ten do příštího roku zcela jistě dozná změn, k plánu revidovat „dodatky“, včetně vztahu lustrací přímo k ministrům, zatím nikdo z poslanců nepřistoupil.
"Pokud poslanecká sněmovna nepřijme změnu a někdo ji nenavrhne, tak ta úprava, jak je dnes napsaná, bude účinná od 1.1.2015,„ zmínil Tejc. Právě povinnost ministra prokázat se čistou lustrací současný zákon přímo neřeší. Požadavek pouze volněji vyplývá z toho, že ministr je považován za orgán státní správy. “To je jeden z výkladů, ale já jsem přesvědčen, že ministr bude i nadále orgánem státní správy, protože například bude stále rozhodovat o rozkladu proti rozhodnutí svého ministerstva," zmínil poslanec.
„Co se týče služebního zákona, tam je skutečně už teď platný, nikoliv účinný, tzv. změnový zákon ke služebnímu zákonu 309 z roku 2002, který důsledně říká, že ministr lustrační osvědčení nepotřebuje,“ potvrdila v Událostech, komentářích první místopředsedkyně ANO Věra Jourová.
Doprovodná legislativa by tak ministra od nového roku definitivně povinnosti čisté lustrace zbavila. Zda na tom někdo bude mít motivaci něco měnit, zatím není jasné. „My nic takového nenavrhujeme, protože se zabýváme služebním zákonem jako takovým a doprovodnou legislativu v tuto chvíli nepřipravuji,“ řekl poslanec ČSSD. „Pokud bude potřeba, aby byla předložena, nepochybně ji připraví budoucí vláda a nepochybně se k té věci budou moci vyjádřit všichni poslanci a já nevylučuji, že někdo z ČSSD nebo z opozičních stran může tu změnu navrhnout,“ dodal Tejc.
Koaliční špičky musí služební zákon obhajovat zejména v souvislosti s kolizí lustrační normy, která brání Andreji Babišovi převzít ministerstvo financí. Podle prezidenta Miloše Zemana by tento zádrhel mohl vyřešit právě zákon o státní službě - hlava státu ji přislíbila obejít, pokud bude schválen služební zákon v prvním čtení.
Jeroným Tejc: „Pokud pan prezident podmínil jmenování vlády tím, že služební zákon postoupí do druhého čtení, pak o té podmínce můžeme několik měsíců diskutovat, anebo ji můžeme splnit. Jsem přesvědčen, že služební zákon je potřebný pro ČR, a shodujeme se naprosto s panem prezidentem, že je třeba, aby ČR měla konečně jako všechny státy EU služební zákon. Tato konkrétní norma ale lustrace nijak neřeší.“
Lidovci: Lustrace zůstává, Herman předložil osvědčení
Podle vyjádření šéfa lidovců Pavla Bělobrádka se bez ohledu na současné projednávání ve služebním zákoně nic nezmění. „Pořád ta norma platí. Pokud ještě včera platily nějaké podmínky dané na budoucí ministry, platí stále dnes a budou platit i zítra,“ řekl Bělobrádek. Opoziční poslanci ale upozorňují, že právě služebním zákonem koalice obejde Babišovu kontroverzní lustraci a zároven vyhoví podmínce prezidenta. „Ano, byla to podmínka a pan prezident na ní měl právo. Nemuseli jsme ji splnit, několik měsíců se o ní dohadovat, a pak by nám tu dále vládla dále Rusnokova vláda. Je zajímavé, že ta kritika zaznívá od lidí, kteří dlouhodobě bojovali proti Rusnokově vládě, a teď by ji tím nechali vládnout dál,“ reagoval Bělobrádek.
Jeho kolega Daniel Herman posléze novinářům sdělil, že spolu s několika dalšími zástupci KDU-ČSL (možní náměstci a vysocí úředníci) odevzdal premiéru Sobotkovi lustrační osvědčení. To se ale netýká dalších dvou lidoveckých ministrů - Bělobrádka a Jurečky. Kvůli věku se na ně totiž lustrační zákon nevztahuje.
Zatímco lidovci, podobně jako velká část opozice, na lustračním zákoně dál trvají, podle odpůrců jde téměř po 25 letech od revoluce spíše o přežitek. „Z diskuse vzešel názor kolegů i můj vlastní, že lustrační zákon je překonaný relikt doby začátku devadesátých let, kdy splnil svůj účel. Já osobně bych hlasovala pro zrušení,“ podotkla už dříve místopředsedkyně ANO Věra Jourová.
Podobně hovoří také šéf senátu Milan Štěch (ČSSD): „Byl vždycky za hranou mezinárodně uznávaného právního řádu. V ČR splnil nějaký účel, ale 24 let po politických změnách, obecně, nejen kvůli jedné osobě Andreji Babišovi, je to už jen účelová politická hra.“ A sám Babiš? Podle jeho mínění žádné lustrační osvědčení nepotřebuje a odvolává se na názor některých právníků. Ani experti se ale na jednoznačném zahrnutí ministrů pod lustrační zákon neshodnou.
Lustrační zákon se v českém právním řádu objevil dva roky po sametové revoluci. Jeho přijetím chtěli zákonodárci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých. Federální parlament přijal zákon 4. října 1991 a původně měl mít jen omezenou platnost pěti let. A zatímco na Slovensku přestal platit koncem roku 1996, v Česku existují lustrace dodnes.
Zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB.
Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra. Podobnou lustrační normu schválila o půl roku později Česká národní rada i pro službu u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra. Oba zákony měly platit pět let, jejich účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení jejich platnosti zrušeno úplně.
Lustrační zákon byl od počátku zdrojem kontroverzí, byl kritizován v Česku i v zahraničí a proti jeho existenci se vyslovila například Rada Evropy. Ústavní soud v listopadu 1992 zrušil tu část zákona, která ukládala zjišťovat, zda byli občané vedeni v kategorii důvěrník nebo kandidát tajné spolupráce. Do těchto dvou kategorií se lidé často dostali bez svého vědomí.
