Praha – Hnutí ANO podle slov Martina Stropnického s netrpělivostí čeká, s kým za ČSSD bude možné vyjednávat o případné vládě. S účastníky tajné lánské schůzky by on osobně jednat nechtěl. O vstupu hnutí ANO do vlády, o programu a o pohledu na církevní restituce mluvil člen vyjednávacího týmu Stropnický v Interview ČT24.
Jak se dnes dívá hnutí ANO na možnost vstupu do vlády?
„Záleží, co se stane v sociální demokracii. S netrpělivostí čekáme, kdo s námi bude jednat, dřív nemůžeme spekulovat. Bude ve vyjednávacím týmu někdo lánský, nebo nebude? To ho do jisté míry učiní méně věrohodným. U pana Haška je to evidentní, tam bylo řečeno, že by to byl velký problém. My jsme to nebrali jméno po jménu… Řeknu vám za sebe, pro mě by účast kohokoliv z těch lidí byla problém.“
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v sobotu uvedl, že nechce jít do vlády.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, (26. 10. 2013):
„My jsme vždycky říkali, že nechceme jít do vlády, že chceme v Parlamentu hlavně prosadit ty zákony, já jsem to opakoval xkrát. Je zábavné slyšet některé komentátory, že je zvyklost, že parlamentní strany něco říkají před volbami a něco jiného volbách. Tak my budeme říkat stejné věci a začneme u zákonů rekonstrukce státu.“
„Výsledek voleb byl nečekaný, situace se vyvíjí jinak. Vstup do vlády je krajní možnost. ANO je připraveno o tom jednat, pokud to bude jediná možnost, jak vyřešit povolební pat.“
Budete-li spojenci v opozici podporující vládu, nebude to opoziční smlouva číslo 2?
„To je divoká představa. Opoziční smlouva spočívala v něčem jiném, nebyla o vládní toleranci, ale o rozparcelování celé země, které šlo v kapilárách do poslední nitky společnosti. To by byla degenerace naší demokracie. Společnost má po volbách fungovat dál, s politickým výsledkem nemá mít nic společného.“
Za jakých podmínek by mohla vzniknout koalice ČSSD-KDU-ANO?
„Záleží, na čem se se sociální demokracií dokážeme dohodnout. Tam je průnik 61 procent, na rozdíl od KDU, kde je shoda 80 procent.“
To by znamenalo obsazování ministerských křesel. Andrej Babiš řekl v předvolební debatě, že by se obětoval na ministerstvo financí.
„Je evidentní, že by celou svou bytostí a odborností na jiný resort pomýšlet nemohl, nevidím na tom nic pobuřujícího. Přijde mi nevkusné krájet svatební dort, když ani nevíme, s kým budeme jednat.“
Na co se budete zaměřovat Vy? Bude to kultura, nebo zahraničí?
„To jsou věci subtilní, které se odhalují v jednáních. Určitě mám tolik vkusu, abych se neucházel o ministerstvo zdravotnictví. Zabýval jsem se kulturou a zahraničím, to je má odbornost. Pro spoustu politiků je ministerské křeslo meta, já v něm seděl a vím, co to obnáší. Není to moje životní meta.“
Budete se potkávat i s kolegy z KSČM. Například místopředseda strany Jiří Dolejš prohlásil, že program ANO je málo zřetelný.
Jiří Dolejš, místopředseda KSČM, (25. 10. 2013):
„Z nových stran postoupí Andrej Babiš, který je programově ještě méně zřetelný. V něm aby se kůň vyznal. V jednu chvíli se lepí na KSČM a říká, že má pochopení pro komunisty, aby vzápětí prosazoval tvrdě pravicové věci.“
„Pan Dolejš si neví úplně rady s tím, že máme jasně pravicový program v hospodářském a ekonomickém smyslu, který má sociální rozměr. Tam samozřejmě brousíme do vod KSČM, která je považuje za své výsostné vody. Když mluvíme o tom, že tu je více než 2 miliony seniorů a stát se k nim chová v poslední době poměrně drsně, tak si s tím KSČM neví rady a má potřebu útočit.“
Co církevní restituce? Chce ANO něco měnit? Sociální demokracie je dohnala až k Ústavnímu soudu a voličům slíbila změny, podpoříte je?
„Nevidím to jako zásadní problém v jednání s KDU-ČSL. Lidovci to považují za uzavřené, sociální demokraté na to mají samozřejmě jiný názor. Trochu se domnívám, že to byl předvolební názor, protože když v této zemi budete kritizovat majetkové vyrovnání s církvemi, nemůžete utrpět voličskou ztrátu, to je dobře spočítáno.“
Co vzkazují k církevním restitucím lidovci?
Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, (30. 10. 2013):
„Pro nás je ta kapitola uzavřená. Myslím, že se dá jednat o některých věcech formálně. To znamená, že se nevyplatí všechny náhrady v peněžní formě. Ale pokud s tím církve a náboženské společnosti budou souhlasit, tak že třeba si odkoupí nějaké státní dluhopisy, čímž se sníží cena peněz pro stát a nemusí je vyplatit. To ano. Ale ten princip, tak jak byl schválen, ten je pro nás jaksi uzavřený a neměnný.“
„Podle mě přišly restituce pozdě a špatně. Je pravda, že to bylo uzákoněno, Ústavní soud je potvrdil a situace je tímto způsobem dost daná. Bylo to uděláno nešťastně a svým způsobem to mohlo církve i poškodit. V situaci, kdy máte recesi, kdy jsou různé hospodářské skupiny pod ekonomickým tlakem a vy najednou uděláte relativně velkorysé vyrovnání s církvemi v zemi, která je známá jako relativně laická, je to zvláštní. Když to dělají lidé, o kterých jsem léta slyšel, že je to potřeba oddalovat, tak to ve vás vyvolá jisté otazníky. Proto se na to nedíváme tak jednoznačně jako lidovci.“
Redakčně zkráceno
