Praha - Vánoce jsou svátky klidu a míru. Zároveň je to čas, kdy lidé tráví čas s rodinou a společně dodržují spoustu zvyků. Pro naše předky byl přitom Štědrý den a večer nejvýznamnějším časem v roce. Do roku 1582 dokonce znamenal konec roku starého a začátek nového, proto byl spojený i s magií. Nový rok tak tehdy začínal právě na oslavu Narození Páně 25. prosince. V současnosti se ale zachoval už jen zlomek z vánočních tradic. Nikdo z nás si asi nedokáže představit Štědrý den bez slavnostní večeře, jenže málokdo ví, proč patří mezi největší hostiny v roce.
Tradice vánočního stromku dorazila do Čech teprve v 19. století z Německa, Dříve než stromky byly tradicí betlémy, které rozšířili Františkáni. Poprvé se vánoční stromek objevil v roce 1812 v Praze Libni v rodině bohatého měšťana. Na Slovácku se dříve zapichovala jedlová větvička do hnojiště jako významného místa hospodářství.
Večeře je rituální hostina - na stole, hlavně u zemědělců, mělo být všechno, co se v ten rok urodilo, kaše, nákypy, čerstvé nebo sušené ovoce, ořechy a k tomu vánočky. Tak charakterizuje štědrovečerní hostinu etnoložka Jiřina Langhammerová. Na stole také nesměl chybět hrách, který pro naše předky znamenal plodnost, štěstí a bohatství, protože hrách bobtná a tím nabývá na hodnotách. Samozřejmostí byl i česnek, tedy symbol zdraví.
Lidé na rozdíl od nás prostírali také i pro nebožtíky. Na bílém ubruse měl mrtvý vždy talíř s horkou polévkou. Hlavní tradice ale přicházely až po jídle. Spojené byly s věštbami a čarováním. Dnes si po večeři děti rozbalují dárky, ale před dvěma nebo třemi stoletími lidé věštili z hrnečků nebo se házelo pantoflem, aby se zjistilo, kteráže to dívka se bude vdávat.
K Štědrému večeru se pojí také řada dalších tradičních obyčejů, například schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, klepání střevícem na kurník, barborky či lití olova. Právě rozkrojení červeného jablka se udrželo v mnohých domácnostech až do dnešních dnů - souvisí s věštěním budoucnosti. Červené jablko je dodnes na vánočním stole symbolikou nejen štěstí, zdraví, ale i erotiky, neboť je červené.
Stejně jako se dnes nemá odcházet od štědrovečerní večeře, aby se za rok opět sešla rodina u jednoho stolu, naši předci si toto zajišťovali tím, že kolem stolu dávali provaz nebo řetěz.
Zatímco v Česku, na Slovensku a v některých částech Evropy dostanou děti své dárky již dnes, v řadě dalších zemích najdou děti své dárečky až zítra ráno. Ne všude naděluje ježíšek, v anglosaských zemích nosí dárky Santa Claus.
Lidé chodí více do kostela, populární jsou zejména půlnoční mše
V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Proto den tradičně končí půlnoční mší, kde se zpívají koledy a kde začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Do kostela tak dnes zamíří asi třetina Čechů. Návštěvu vnímají spíše jako tradici, než že by byli skutečně věřící.
Například v Praze se na přelomu Štědrého dne a Božího hodu vánočního uskuteční více než tři desítky tradičních půlnočních bohoslužeb. Mnohé z nich doplní právě Rybova Česká mše vánoční. V české metropoli se podle údajů pražského arcibiskupství bude 24. prosince od rána do půlnoci sloužit přes sto katolických mší. Bohoslužby chystají na mnoha místech také ostatní křesťanská společenství.
V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se budou ve čtvrtek ráno konat poslední adventní roráty. O půlnoci začne vigilie slavnosti Narození Páně, při které zazní Rybova Česká mše vánoční. Kardinál a pražský arcibiskup Miloslav Vlk bude letos sloužit půlnoční mši v kostele svatého Jakuba na Zbraslavi. Na půlnoční se vypraví také prezident Václav Klaus, který navštíví bohoslužbu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie ve Strahovském klášteře. Mši ze Strahovského kláštera bude přenášet Česká televize.
O vánocích se nezapomíná na potřebně. Na Staroměstském náměstí se dnes bude rozdávat polévka pro bezdomovce.
