Povolit stavbu by mělo být možné i elektronicky. Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Zákonodárci také podpořili návrh, podle kterého by lidé mohli využívat pro přístup k elektronickým službám veřejné správy svou bankovní identitu.
Povolovací řízení se má vést prostřednictvím portálu stavebníka. V něm budou informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník. Součástí návrhu je také vznik geoportálu územního plánování. Zavede se rovněž identifikační číslo stavby, které umožní sledovat její osud od povolování až po demolici. „Je to konkrétní krok, jak urychlit stavební řízení,“ uvedl za předkladatele Martin Kupka (ODS).
Předloha, která získala souhlas ministerstva pro místní rozvoj, by měla být účinná od července 2023. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) řekla, že ministerstvo se na přípravě návrhu aktivně podílelo. Digitalizaci bude podle ní možné hradit z evropských dotací vyčleněných ještě v nynějším rozpočtovém období Evropské unie.
Novela zavádí také digitální technickou mapu, která zahrne aktualizovaná data o silnicích, železnicích, elektrických vedeních, vodovodech, plynovodech, kanalizacích nebo o datových sítích. Budou v ní informace o tom, jaké sítě v konkrétním místě vedou a kdo je jejich správcem.
Rovněž tato mapa má přispět ke zjednodušení a urychlení stavebního řízení a snížení jeho administrativní náročnosti. Budou v ní také záměry výstavby dopravní infrastruktury nebo sítí. Pirát Ondřej Profant neprosadil návrh, aby údaje v mapě byly vedeny jako otevřená data tak, aby byly dále jednoduše použitelné.
Světová banka koncem letošního října uvedla, že Česká republika ve vyřizování stavebního povolení klesla meziročně o jedno místo na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi. Kromě délky vyřizování banka hodnotí i jiná kritéria, jako například transparentnost nebo složitost celého procesu. V Česku je na získání potřebných razítek potřeba 246 dní, sedmkrát více než v nejrychlejším Singapuru.
Digitalizaci má pomoci i přihlašování bankovní identitou
K rozvoji veřejných služeb takzvaného e-Governmentu má přispět i možnost využít bankovní identity ke komunikaci s veřejnou správou. V současnosti k tomuto účelu slouží především občanské průkazy s elektronickým čipem, v budoucnu by měly stačit údaje pro přihlašování do internetového bankovnictví.
Autoři si od novely, která má být účinná od roku 2021, slibují, že zvýší dostupnost on-line služeb vyžadujících prokázání totožnosti. Využívání bankovní identity pro komunikaci se státní správou nebude nijak zpoplatněno.
Předloha, kterou nyní čeká posouzení v Senátu, také vytváří předpoklady pro přístup bank do základních registrů. Banky tak budou moci podle předkladatelů lépe předcházet legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a také bránit případům zneužití identity.
Přímý přístup do informačních systémů veřejné správy budou mít podobně jako banky také pojišťovny. K vybraným údajům se dostanou už nyní, ovšem způsobem, který není uživatelsky praktický.
