Stát vydal v rámci majetkového vyrovnání s církvemi řádu maltézských rytířů část pozemků v pražské městské části Březiněves včetně ploch, na kterých stojí obecní majetek či se plánují stavby. Pozemkový úřad ale také další pozemky v obci kvůli tomu, že jsou zastavěné či se na nich plánuje stavba Pražského silničního okruhu, odmítl vydat.
Podle starosty Březiněvsi Jiřího Haramula (ANO) bude mít rozhodnutí úřadu obrovský vliv na rozvoj městské části. „Když jsme před deseti lety tvořili územní plán, nepočítali jsme s tím, že by byla prolomena hranice 25. února 1948,“ řekl starosta. Restituční nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 byl podle úřadu ale splněn. Nemovitosti byly řádu zabaveny rozhodnutím ze dne 24. února 1948, přičemž rozhodné období pro restituci začíná 25. únorem; rozhodnutí ale podle úřadu nabylo právní moci až 5. března 1948, tedy spadá do rozhodného období.
„Rozhodnutí úřadu není pozitivní zprávou jen pro náš řád, ale současně také pro Březiněves. Dalšímu rozvoji této obce nyní nestojí v cestě žádná právní nejistota. Suverénní řád maltézských rytířů je připraven na konstruktivní spolupráci se zástupci této obce,“ řekl Johannes Lobkowicz, kancléř českého velkopřevorství. „Jsme hospitálním řádem se zvláštním posláním pomáhat chudým a nemocným. Naše pole působnosti vidíme i do budoucna především v těch oblastech, kam státem poskytovaná sociální péče nedosáhne,“ doplnil.
Maltézský řád požádal v rámci vyrovnání se státem o 180 hektarů v pražských čtvrtích Březiněves a Ďáblice. „Pozemkový úřad rozhodl k dnešnímu dni o 126 hektarech, z toho u 24 hektarů řízení zastavil a pozemky nevydal, neboť jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob,“ uvedla Ivana Procházková ze Státního pozemkového úřadu.
Zároveň rozhodl o tom, že řádu nevydá deset hektarů pozemků „z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb“, zejména Pražského silničního okruhu.
- Pozemkový úřad uvádí, že maltézští rytíři vlastnili téměř celou ves Březiněves už od 15. století. Vlastnictví je doloženo zápisy v Zemských deskách a Pozemkových knihách.
Naopak pozemkový úřad musel maltézským rytířům vydat část pozemku, na kterém se plánuje výstavba školy a školky. Jde o stavby veřejného vybavení a zákon o majetkovém vyrovnání vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Zákon nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není, uvádí úřad. Obec chce s řádem jednat o odprodeji pozemků. „Nevíme ale, jakou částku si za ty pozemky řeknou,“ uvedl Haramul.
Pozemkový úřad v Praze ještě musí rozhodnout o 54 hektarech státní půdy v Březiněvsi a Ďáblicích. Přibližně šest hektarů z toho zůstane blokováno na veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, jako je čistírna odpadních vod či Pražský silniční okruh. O tomto zbytku pozemků úřad prý rozhodne v horizontu týdnů.
Březiněves, městská část na severním okraji Prahy, má rozlohu zhruba tři sta hektarů. Maltézští rytíři zde na základě zákona o církevních restitucích usilují o sto šedesát sedm hektarů pozemků. Žádost maltézských rytířů je sporná od začátku. Stát rozhodl o zabrání 120 hektarů pozemků 24. února 1948, tedy den před komunistickým pučem. Což je datum, které nemohou státní úřady při vydávání majetku prolomit. Naopak zástupci řádu argumentují, že stát reálně převzal pozemky až po rozhodném dni.
Podle Haramula se řád maltézských rytířů s Březiněvsí a Prahou o pozemky dříve i soudil a oba dva spory prohrál. „Ani ve snu nás proto nenapadlo, že by pozemky mohly být předmětem vydání,“ dodal. Obec není účastníkem řízení, nemá zatím přesné informace, které pozemky úřad vydal. Podle starosty proto nemá ani žádnou možnost se vydání pozemků bránit.
- Řád maltézských rytířů patří mezi rytířské duchovní řády. Vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jako řád maltézských rytířů je označován od svého působení na Maltě, kterou mu věnoval císař Svaté říše římské Karel V. v roce 1530. Členové se dělili do třídy bojových rytířů, kněží a bratří ošetřovatelů.
- Dnes se řád věnuje převážně charitativní činnosti, známá je například jeho Maltézská pomoc.
