Stát by mohl hradit zdravotní pojištění i za lidi s nařízenou ústavní ochrannou léčbou. Teď ho platí kromě dětí nebo důchodců i třeba za vězně. Poslanci už změnu podpořili, teď ji posoudí Senát. Ročně skončí v léčebnách a nemocnicích kolem 300 lidí a v těchto zařízeních stráví v průměru déle než rok.
„Zpravidla reálně nemají z čeho platit pojistné, a tak dochází k tomu, že dluží zdravotním pojišťovnám částky v řádu desítek tisíc korun,“ napsal ve zdůvodnění autor úpravy poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).
Pokud má člověk přiznaný třeba invalidní důchod nebo je v evidenci úřadu práce, platí za něj zdravotní pojištění stát. Jenomže v opačném případě si ho lidé musí hradit sami. Takových lidí je sice v ústavní ochranné léčbě jen zlomek, i tak by se ale pravidla měla podle politiků změnit.
„Osoby, které absolvují nařízenou ochrannou ústavní léčbu, se tak mohou po návratu soustředit na svoji životní a pracovní existenci a netáhnou si s sebou nějaké finanční zatížení,“ uvedla šéfka senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová. „Nastupovat do běžného života s tím, že jsem zároveň v dluhové pasti, protože dlužím některé ze zdravotních pojišťoven, to moc dobře není,“ dodává předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Změny jsou součástí zákona, který snižuje limit pro doplatek na léky u důchodců nebo dětí. Ten poslanci schválili koncem června, teď čeká na projednání v horní komoře. Pokud přes zákonodárce projde, měl by začít platit v příštím roce.
