Vedle avizovaného lidoveckého podnětu, který chce zpochybnit zdanění restitučních náhrad církvím, se na Ústavní soud separátně obrátí i Starostové a nezávislí (STAN). Ve svém podnětu upozorňují, že dodatečným uvalením daně stát porušuje princip legitimního očekávání. Odbornou oporu našli u Stanislava Balíka – někdejšího ústavního soudce, který se už před šesti lety církevním restitucím věnoval coby soudce zpravodaj a snahu o jejich přepsání odmítl.
Starostové napadnou zdanění církevních náhrad. Na pomoc si berou bývalého ústavního soudce
8 minut
Události ČT: Stížnost proti zdanění restitucí
Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba pětasedmdesát miliard korun – a za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, měly během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
Náhrady se začaly vyplácet v roce 2013, proti podobě restitucí ale brojila sociální demokracie i komunisté. Současná vládní koalice opřená o hlasy KSČM nakonec letos ve sněmovně prosadila komunistickou novelu, kterou se náhrady od Nového roku zdaní. Stát by podle ní mohl získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.
Tři návrhy
Přepsání závazku, který na sebe republika vzala v čase středopravicového kabinetu, ale vzbudilo odpor u části politiků. Před Ústavním soudem chce zdaňování náhrad napadnout skupina lidoveckých senátorů, která momentálně sbírá podpisy pro finalizovaný návrh. V současnosti jich je osmatřicet (limit si přitom vystačí se sedmnácti podpisy) a kromě senátorů z křesťanské demokracie podání podpořili zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21.
Cestu ke konstitučnímu tribunálu nově oznámili i zákonodárci ze Starostů a nezávislých, kteří o podpoře pro svůj podnět vyjednávají. „Na rozdíl od návrhu KDU-ČSL se zaměřujeme na spravedlnost zdanění náhrad jako takových, návrh KDU-ČSL míří přímo na obranu církví,“ prohlásil předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Návrh jeho formace je prý jednodušší, založený na jediném – principu porušování legitimního očekávání a nerovnosti smluv.
„Vytváří se obrovská právní nejistota, zda ujednané záležitosti mohou do budoucna platit,“ dodal. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný ovšem postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil: „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat.“ Starostové ovšem tyto obavy nesdílejí.
Třetí návrh připravuje ve sněmovně poslanec ODS Marek Benda. „Já bych chtěl v našem podání akcentovat ještě tu hlubokou nespravedlnost, která je vytvořena mezi církvemi,“ uvedl Benda s tím, že nejpostiženější jsou malé církve a židovská obec. Svůj podpis už přislíbili poslanci TOP 09, starostů, lidovců, občanských demokratů a připojí se také část Pirátů.
Komunisté naopak věří, že zákon před Ústavním soudem uhájí. Podle nich by soud neměl do daňových otázek zasahovat. „Spoléhám na to, že Ústavní soud bude věrný své judikatuře a nebude zasahovat do exekutivních pravomocí, to znamená do státního rozpočtu, protože tady nejde o žádnou retroaktivitu, jde o zdanění do budoucna,“ uvedl předseda KSČM
Premiér Andrej Babiš, jehož hnutí ANO pomohlo zdanění restitucí schválit, v úterý z návštěvy Zlínského kraje vzkázal, že stát podle něj církve přeplatil. Za legislativou stojí i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že jsme hlasovali pro zákon, který tu situaci řeší, my jsme tím naplnili naše předvolební sliby,“ řekl.
Balíkovy oči
Na starostenském návrhu spolupracoval někdejší soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. „Chceme akcentovat hlediska obecné spravedlnosti, právního státu a demokracie. Protiústavnost (zákona) je viditelná z různých úhlů pohledu v rámci celého demokratického spektra,“ konstatoval emeritní soudce.
„Takovýto zákrok je zcela určitě zásahem do nabytých práv a do legitimního očekávání,“ dodal s tím, že navíc nejde o zdanění v pravém smyslu slova. Tím, že náhrady vyplácí stát a následně je zatíží daní, vrátí podle Balíka daňovou srážku do téhož státního rozpočtu. „Není to ve skutečnosti zdanění, ale snížení jednou sjednaného příspěvku,“ přiblížil.
Pro Balíka přitom církevní restituce nejsou neznámým terénem. Ještě v době svého působení u Ústavního soudu se jimi dlouho zabýval, když plnil úlohu soudce zpravodaje nad podnětem, kterým se Věci veřejné (stejně jako ČSSD a komunisté) domáhaly jejich zrušení.
V červnu 2013 nicméně soud vydal obsáhlý nález, ve kterém restituce obstály. Zvolené řešení náhrad mělo podle soudu rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje a sám Balík po oznámeném rozhodnutí připomněl, že tribunál v minulosti po majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi opakovaně volal.
Soud vyjádřil naději, že svým nálezem přispěje k upevnění konsenzu mezi státem a církvemi. „Ústavní soud není povolán k tomu, aby rozsoudil spor o smysl českých dějin,“ stálo v obsáhlém nálezu.
