Praha - S přebytkem loni hospodařily ODS, ČSSD, TOP 09, Starostové a nezávislí (STAN) i Věci veřejné. Ve ztrátě skončila KSČM. Její rozpočet výrazně zatížilo vyrovnání s firmou za odstoupení od smlouvy na prodej stranického sídla v centru metropole. Výroční finanční zprávy musejí všechna politická seskupení doručit do sněmovny do konce týdne. Potom je bude prověřovat kontrolní výbor.
Největší vládní strana ODS loni vykázala zisk po zdanění 140,4 milionu korun. Kromě státního příspěvku a darů ale vylepšil její rozpočet především prodej sídla na Malé Straně za 139 milionů. Nyní ODS sídlí v nájmu na Pankráci. Loni měla ODS příjmy zhruba 393 milionů korun, náklady činily 241,1 milionu. Výše půjček a úvěrů činila ke konci roku 67,6 milionu korun.
Opoziční ČSSD hospodařila loni s přebytkem 70,3 milionu korun. Výnosy činily 238,9 milionu a náklady 168,6 milionu korun. Sociální demokracie tak snížila podle strážce stranické kasy a místopředsedy Martina Starce dluh z kampaně před sněmovními volbami z 325 na 260 milionů korun. Letos na podzim budou ale senátní a krajské volby, takže ČSSD bude hospodařit s deficitním rozpočtem a na splácení dluhu vzniklého po posledních volbách do sněmovny jí nezbude.
TOP 09 podle výroční zprávy měla loni příjmy asi 64,1 milionu a výdaje 52,3 milionu korun. Vytvořila tedy zisk 11,8 milionu korun. Partnerské hnutí TOP 09 - STAN vykázalo loni podle mluvčího Lukáše Nováka přebytek 12,2 milionu korun při příjmech 18,2 milionu a výdajích šest milionů korun. Největší dárce STAN byla TOP 09, která přispěla hnutí částkou 11,7 milionu korun.
Nejmenší vládní strana Věci veřejné loni dosáhla hospodářského výsledku 19,4 milionu korun. Její závazky díky tomu klesly z 24,5 milionu korun zhruba na dva miliony korun.
Ztráta KSČM činila 57,2 milionu korun při výnosech 125,3 a nákladech 182,5 milionu korun. Loni totiž museli podle verdiktu soudu zaplatit firmě za odstoupení od smlouvy 40 milionů korun. Místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá uvedla, že celková částka, tedy i s úroky, dosáhla 58,8 milionu korun.
Stranické pokladny čekají letos dvoje volby
Letos čekají strany dvoje volby, takže do stranických pokladen budou muset sáhnout mnohem hlouběji. Zbytečně utrácet ale nechtějí. „Celkový rozpočet na volby do Senátu a krajů bude 90 milionů korun. Financování bude zajištěno z vlastních zdrojů v kombinaci s úvěrem, který má sociální demokracie k dispozici,“ říká volební manažer ČSSD Jan Hamáček. „Rozpočet pro nastávající kampaň schválen nebyl. Každopádně bude nižší, úspornější a bude se pohybovat v desítkách milionů korun,“ nastiňuje mluvčí ODS Michal Bartovský.
V minulosti to tak růžové v hospodaření stran nebylo. Například sociální demokraté se i kvůli nákladným kampaním zadlužili částkou 369 milionů korun. Volební maratón vyprázdnil kasu i ODS a KDU-ČSL. Poté, co lidovci vypadli ze sněmovny, málem přišli o svoje sídlo v centru Prahy.
Radim Bureš z Transparency International k financování politických stran:
„Transparentnost celého systému není jen špatná, je nulová. Výroční finanční zprávy jsou stručné, nic se z nich nedozvíte, jsou navíc jen v listinné podobě v parlamentu, takže se tam musíte vypravit.. a kontrolu finančních zpráv provádí kontrolní výbor parlamentu, který na to ale nemá kapacitu.“
Vnitro připravilo zákon o dohledu nad stranickými financemi
Na finance stran a politických hnutí by měl dohlížet nový zákon, který poslalo ministerstvo vnitra do připomínkového řízení. Zákon počítá mimo jiné se vznikem samostatného úřadu, který by měl finance stran a hnutí kontrolovat.
Návrh má zamezit anonymním kampaním ve prospěch politických stran. Na velkoplošné reklamě, tedy například billboardech, která bude mít charakter volební agitace, ale nebude součástí kampaně strany nebo hnutí, má být uvedeno, kdo si ji objednal. Zadavatel má rovněž úřad průběžně informovat o tom, kde se reklama nachází a kolik stála. I tyto informace se mají objevit na webu úřadu.
Úřad má v budoucnu na svém webu uveřejňovat zprávy o financování volebních kampaní stran a hnutí, jejich výroční finanční zprávy nebo vlastní poznatky. Kontroly by měl úřad provádět na základě dodaných materiálů i z vlastní iniciativy. Zároveň by měl také vládě dávat podněty na pozastavení činnosti nebo rozpuštění stran a hnutí, pokud by porušily své povinnosti.
