Praha – Poslanci si chtějí posvítit na rozhodčí doložky – ty bývají většinou součástí smlouvy, jsou ale uvedeny malým písmem a většina lidí je při podpisu vůbec nečte. Jenomže klienti se podpisem zavazují, že případné spory nebude řešit soudci, ale rozhodci, které si často vybírají samy firmy. Spotřebitelům tak většinou zbydou oči pro pláč. Se změnami pravidel souhlasí jak poslanci vládnoucí koalice, tak opozice. Podobné změny ale plánovala i předešlá sněmovna, nakonec k nim nedošlo.
V dolní komoře už leží návrh ČSSD, podle úřadujícího předsedy strany Bohuslava Sobotky chtějí sociální demokraté, aby se rozhodčí doložky u některých typů smluv úplně zakázaly, má jít hlavně o spotřebitelské úvěry. Podobný názor mají i Věci veřejné: „Rozhodně chceme více chránit spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách. Tak, aby rozhodčí doložky nemohly být zneužívány,“ vysvětluje předsedkyně ústavně-právního výboru sněmovny Karolína Peake (VV). A o změnách chtějí jednat i občanští demokraté.
Více o dozorčích doložkách na stránkách Sdružení obrany spotřebitelů
Poslanci připravují v souvislosti s rozhodčími doložkami hned několik změn. Chtějí třeba evidovat rozhodce, kteří by do budoucna měli mít státní licenci a měli by to být zkušení právníci. Dnes totiž může být rozhodcem prakticky kdokoliv. Nově by také měla být rozhodčí doložka na zvláštním papíře, aby lidé alespoň tušili, co podepisují. V součastnosti jsou totiž doložky součástí smlouvy a drtivá většina lidí tak zřejmě netuší, že s něčím podobným souhlasili.
Naposledy se o rozhodčích doložkách mluvilo v souvislosti s demonstrací nespokojených klientů realitní kanceláře Prolux v centru Prahy před dvěma týdny. Před doložkami varuje i jedna z postižených klientek Světlana Glaserová.
Klientům, kteří se kvůli dozorčí doložce dostali ve spotřebitelských sporech do exekuce, navíc svitla naděje. Na konci března totiž přišel městský soud v Brně s průlomovým rozhodnutím, kterým zrušil rozhodnutí arbitra ve sporu dlužníka s úvěrovou společností. Rozhodnutí soudu je ale zatím nepravomocné. Soudy se přitom před tím podobnými spory mezi zákazníkem a věřitelem nezabývaly. Veškerá odpovědnost se nechávala na arbitrovi, který ve zkrácené lhůtě o případu rozhodoval.
