Praha - Francouzská společnost Alstom testuje na zkušebním okruhu u Velimi prototyp rychlovlaku AGV. Od ostatních vlaků se liší především designově a nižší hmotností. Má i jiné uspořádání podvozku, kdy dochází k lepšímu využití hmotnosti a tažné síly. Vlak je i pohodlnější a méně hlučnější. AGV je čtvrtou generací známých francouzských jednotek TGV. V běžném provozu bude jezdit až 360 kilometrů za hodinu.
U Velimi je unikátní železniční zkušební centrum
Na zkušebním okruhu u Velimi je povolená maximální rychlost 210 km/h a za určitých opatření 230 km/h. Jde o unikátní okruh v Evropě, kde se testuje i automatické vedení vlaku. Ve zkušebním centru jsou dva železniční okruhy, které patří k významným a uznávaným zkušebním centrům pro železniční techniku a drážní zařízení.
Prototyp rychlovlaku AGV tvoří sedm článků
Jednotka AGV se skládá ze sedmi článků, sedačkami pro cestující jsou však vybaveny zatím pouze dva. Zbytek vlaku slouží jako pojízdná laboratoř, kde odborníci Alstomu měří desítky nejrůznějších veličin. Kromě rychlosti například hluk, proudění vzduchu, napětí v různých komponentech, účinnost a zahřívání brzd a chování vlaku v zatáčkách. Jako z jiného železničního světa vypadá kabina strojvedoucího, vybavená klávesnicí, obrazovkou a digitálními displeji. Vlak se ovládá především malou pákou připomínající počítačový joystick.
Při testech AGV není potřeba maximální rychlost
Testy rychlovlaku AGV slouží především k ověření různých vlastností, schopností vozidla, a na to není potřeba maximální rychlost, uvedl Antonín Blažek, generální ředitel z Výzkumného Ústavu Železničního, a.s. (VUZ). Pro testování ve vyšších rychlostech technici využívají veřejnou vysokorychlostní trať například ve Francii nebo v Německu. Vlak budoucnosti bude u Velimi kolem vsi Sokoleč kroužit až do září. V současnosti se tam testuje i vysokorychlostní vlak firmy Ansaldo Breda, který bude jezdit na trati mezi Bruselem a Amsterodamem.
Rychlovlaky u nás kolem roku 2020
V České republice budou pro rychlovlaky nutné nové železniční koridory. Cena za jeden kilometr takové tratě je ve srovnání s dálnicí stejná nebo srovnatelná. S vysokorychlostními vlaky se u nás počítá kolem roku 2020.
Podle odborníků rychlovlaky mohou úspěšně konkurovat letecké dopravě, podmínkou však je, aby byly schopny urazit vzdálenost 1000 kilometrů do tří hodin. Jejich výhodou oproti letadlům je také skutečnost, že obvykle dovezou cestující až do centra města.
