Praha - Národní galerie v Praze dostala pět žádostí o vydání movitých uměleckých památek na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Celkem jde o 29 uměleckých děl, některá z nich ale tvoří cykly. Například je to devět gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář, o který požádalo Cisterciácké opatství Vyšší Brod, nebo čtyři obrazy také z doby středověku, které jsou částí takzvaného Puchnerova oltáře a o něž požádal Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Národní galerie bude rozhodovat do začátku listopadu, umělecky nejvýznamnější obrazy by zřejmě i po změně vlastníka byly dál vystaveny pro veřejnost.
NG věří, že se jí podaří s případnými novými vlastníky děl uzavřít dohodu o tom, že obrazy nadále zůstanou v jejích expozicích jako dlouhodobá zápůjčka. V tomto smyslu se již dříve vyjádřili cisterciáci - chtěli žádostí dosáhnout toho, aby stát uznal, že oltář patří jim. Augustiniáni požádali o dva obrazy Petra Paula Rubense; na svém webu uvádějí, že mezi díly, která jim patřila, byly Rubensovy obrazy Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin. Také augustináni deklarují zájem ponechat obrazy v expozici NG. Tržní hodnota obou obrazů se pohybuje v desítkách milionů korun. (Více o Rubensových obrazech zde)
Vít Vlnas, pověřený ředitel NG v Praze
„Jednáme o tom, aby ta díla i nadále zůstala přístupna veřejnosti v rámci stálých expozic národní galerie, a mohu říci, že ze strany církve se setkáváme s maximální vstřícností. Tam, kde by to žádal kulturní zájem, by ta díla zůstala ve stálých expozicích. Změnil by se pouze vlastnický titul, ale nezměnilo by se umístění.“
Žádosti o zmíněné obrazy NG eviduje od května. V srpnu k nim přibyla ještě žádost Českomoravské provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří o čtyři obrazy, v říjnu Benediktinské opatství Emauzy zažádalo o deset obrazů. Lhůta pro podání žádostí je do konce tohoto roku. Podle zákona mohou být vydány movité věci, které funkčně souvisely nebo souvisejí s nemovitostmi, které oprávněné osoby již vlastní nebo které se podle zákona také vydávají.
Vyšebrodský cyklus, jenž se skládá z devíti desek a dochoval se pravděpodobně kompletní, představuje jedno z nejvýznamnějších děl sbírky starého umění pražské Národní galerie, zároveň ale i důležité dílo evropského malířství poloviny 14. století. Jak již název napovídá, pochází pravděpodobně z Vyššího Brodu, kam bylo určeno pro cisterciácký klášter. Dílo představuje mariánsko-christologický cyklus, tedy jeden z nejčastějších námětů středověkého umění. Obsahuje mnoho významů a symbolů.
Ředitel strahovské knihovny a zástupce premonstrátů Gejza Šidlovský si spolupráci s ministerstvem a galerií na převodu majetku pochvaluje. I on přitom ujistil novináře, že církevní instituce mají zájem nově nabytá díla ponechat přístupná veřejnosti. „Myslím si, že můžu ujistit představitele Národní galerie v Praze, že církve jsou srozuměny s tím, že po navrácení tato díla zůstanou viset v expozicích,“ zmínil Šidlovský. Podle něj ještě mnohé církevní instituce o navrácení některých děl nepožádaly. Do konce roku tak prý ještě učiní.
Dosud přijaté restituční požadavky adresované Národní galerii v Praze:
- Česká provincie Řádu sv. Augustina: Rubensovy obrazy Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin
- Řád Křižovníků s červenou hvězdou: 4 obrazy z oltáře Mikuláše Puchnera
- Cisterciácké opatství ve Vyšším brodě: cyklus 9 obrazů Vyšebrodského oltáře
- Česk. provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří: 4 neautorské obrazy ze 17. století.
- Benediktinské opatství v Emauzích: 10 obrazů
Podle České biskupské konference zatím církve zažádaly o zhruba 41 tisíc zemědělských pozemků a budov. Celkový počet jednotlivých žádostí se blíží počtu 1600. Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci.
