Ministerstvo spravedlnosti loni vyplatilo obětem trestných činů rekordní částky z peněz zabavených pachatelům. Sedmdesát dva poškozených dostalo celkem skoro 22 milionů, a to přímo, bez nutnosti exekuce nebo dalšího soudu. Hlavní podíl měla sedmnáctimilionová náhrada škody pro státní podnik Čepro.
Zločin na hranici geniálnosti. Tak popsal soudce jednání zaměstnance Čepra, který pomocí dálkového zařízení ovlivňoval tok nafty a benzinu z obřího skladu v Loukově na Kroměřížsku. Komplicům tak načerpal do cisteren víc paliva, než kolik oficiálně objednali a zaplatili.
„Lze jenom vyjádřit uspokojení, že pan obžalovaný Pavel Pávek byl velmi pečlivý a vedl si takové skvělé záznamy, které posléze opravdu pomohly orgánům činným v trestním řízení v rámci důkazní situace,“ konstatoval v dubnu předseda trestního senátu Radomír Koudela.
U Pavla Pávka totiž policie našla hard-disk s rozsáhlou dokumentací, a taky sedmnáct milionů v hotovosti. Ty putovaly na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti, odkud si je po rozsudku mohla rovnou vyžádat poškozená firma. „Velmi nám to pomohlo, je to spravedlivé a rychlé, není to ojedinělá událost, již jsme se s tímto přístupem setkali i v jiných kauzách,“ uvedl mluvčí společnosti Čepro Marek Roll.
Šlo o rekordní částku za tříletou historii speciálního účtu. Na něj putují zabavené peníze i prostředky z dražeb majetku pachatelů, pokud to nařídí soud. Na většinu ale nikdo nemá nárok a putují do státního rozpočtu.
„Buď vůbec nemají oběť, to znamená třeba trestné činy daňové, a nebo to jsou ty trestné činy, které byly spáchány v souvislosti s povolováním fotovoltaických elektráren,“ přiblížil ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa.
O vrácení peněz ze zvláštního účtu žádá Berka
O vrácení peněz ze zvláštního účtu teď žádá naopak jeden z pachatelů, bývalý soudce Jiří Berka. Sice nastoupil do vězení, Nejvyšší soud ale zrušil trest propadnutí majetku. Stát však mezitím jeho majetek vydražil.
„Státu připadly dvě nemovitosti, pozemek v ústeckém Střekově, ten jsme prodali za zhruba půl milionu korun, a druhou nemovitostí byla polovina domu,“sdělil mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jakub Ležatka.
Jiří Berka požádal o vrácení peněz v polovině prosince. Ministerstvo spravedlnosti na to zatím nereagovalo, protože lhůta na vyřízení podle něj ještě neskončila.
