Čím více peněz dala vláda do platů, investic nebo vědy a výzkumu, tím více jsou lidé nespokojení, uvedl k nedělnímu protivládnímu protestu na pražské Letné premiér Andrej Babiš (ANO). Česko se podle něj nikdy nemělo tak dobře jako nyní.
„Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojeni. Je to zvláštní situace, nicméně já si myslím, že jste všichni inteligentní, čtete noviny, a pokud máte nějaké pochybnosti nebo se chcete na něco zeptat, klidně mi napište mail nebo pošlete smsku, já vám poradím, jak komunikovat,“ řekl Babiš na závěr svého pondělního projevu na Konferenci ekonomických diplomatů v Černínském paláci.
Komentoval tak nedělní demonstraci za nezávislou justici a lepší vládu, která proběhla na Letné a byla největším vyjádřením občanské nevole od roku 1989. Podle organizátorů ze spolku Milion chvilek přišlo na úvod demonstrace zhruba 250 tisíc lidí, policie podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) účast odhadla na 200 tisíc. Na další ze série protestů, která začala na konci dubna, lidé přijeli z celé republiky i ze zahraničí. Znovu se má na Letné demonstrovat 16. listopadu.
Neuvěřitelné, komentoval Babiš protesty v neděli
Babiš už v neděli uvedl, že nesouhlasí s tvrzením demonstrantů, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice. Některé projevy byly podle něj neuvěřitelné. „Byl to prý dnes pestrý proud lidí, kteří hovořili o nezávislosti justice, u toho mě posílali rovnou do kriminálu, našeho pana prezidenta (Miloše Zemana) do rakve, a třeba by i znárodňovali soukromé společnosti. Neuvěřitelné. Ale i tohle jsou názory, které můžou v demokracii zaznít, i když normální člověk si o nich tedy může myslet své,“ napsal v neděli v SMS zprávě premiér.
Ocenil, že v Česku mohou lidé 30 let po revolučním roce 1989 svobodně demonstrovat a vyjadřovat své názory.
„Ať nám nikdo nekřivdí“
Ministři Babišova kabinetu při příchodu na pondělní zasedání vlády odmítali, že by byla v Česku ohrožena justice, jak se demonstranti obávali, současně ale zdůrazňovali jejich právo na vyjádření názoru.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že sám chodil na demonstrace v 80. letech. „Tehdy jsme měli strach, aby nás nevyhodili ze školy, aby naši rodiče nepřišli o práci. Je dobře, že dnes je to jinak, že každý může jít na demonstraci, může si ji svým způsobem i užít,“ řekl.
Respektovat je podle Havlíčka třeba ty, kteří na demonstrace jdou, ale i ty, kdo na ně nejdou. „Kterých je třeba několik milionů a mají názor jiný. Od toho jsou demokratické volby, jedině ty mohou rozhodnout, kdo bude nakonec vládnout. Myslím, že tak je to spravedlivé,“ podotkl s tím, že v době totality jsou protesty za svobodu respektováníhodné, v době demokracie je považuje za trochu zvláštní.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla, že její vládní kolegyně Benešová (za ANO), jejíž jmenování v dubnu současnou vlnu protestů spustilo, je zkušená právnička s letitými zkušenostmi. „Žijeme v demokratické společnosti, takže právo lidí na demonstrace tady je, ale ať nám nekřivdí,“ uvedla.
Formu a obsah demonstrací rozlišil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). „Jde o právo občanů shromaždovat se, vyjádřit svůj názor, takže forma je naprosto legitimní. Co se týče obsahu, tak opravdu necítím, že by ve vládě byly činěny jakékoliv kroky, které by měly ohrozit nezávislost justice,“ řekl.
Právo demonstrovat zdůraznil i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). „Žijeme v demokratickém právním státě. Je dobře, že každý může vyjadřovat své názory,“ řekl. „Respektuji to, je to nějaký názor těch lidí, co se tam sešli,“ dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
