Přihlásit se k očkování lze od pěti let, na posilující dávku mohou již i dvanáctiletí

K očkování proti covidu-19 se může přihlásit každý, komu je více než pět let. Posilující dávka je s pětiměsíčním odstupem od dokončení základní vakcinace k dispozici všem nad dvanáct let. Děti musí k podání vakcíny doprovodit zákonný zástupce. Registrovat se mohou i lidé, kteří nemají veřejné zdravotní pojištění v Česku nebo Evropské unii. Zájemci o vakcínu, kteří mají pojištění, se mohou registrovat na webu registrace.mzcr.cz, uchazeči bez pojištění se musí hlásit na adrese registrace.mzcr.cz/samoplatci. Je ale také možné dostat vakcínu na některém z očkovacích míst, kam lze přijít bez registrace. Předběžně se lze od 1. února registrovat k očkování vakcínou od Novavaxu.

Na stránce ockoreport.uzis.cz je mimo jiné možné přehledně zmapovat vytíženost očkovacích míst: zjistit, kolik osob čeká v dané lokalitě na termín a kolik si jich za poslední týden mohlo datum vybrat. Mimo provoz již jsou velkokapacitní očkovací centra, která se otevírala na jaře, základní očkování pokračuje na poliklinikách, ve zdravotních střediscích či nemocnicích.

Očkovat proti covidu-19 se v Česku začalo 27. prosince 2020, od ledna dalšího roku se začalo otevírat jednotlivým věkovým skupinám, před koncem června bylo k dispozici všem nad 18 let. Od července se očkují i děti nad 12 let, v prosinci 2021 začalo i očkování dětí od 5 let.

Zároveň se od září podává posilující dávka. Minimální lhůta mezi dokončením základní vakcinace a jejím podáním se postupně zkrátila na pět měsíců. Od 24. ledna 2022 na ni mají nárok s takovým odstupem od druhé dávky již i děti nad dvanáct let.

Přihlásit se o takzvanou posilující dávku lze stejným způsobem jako o předchozí očkování, tedy na webu registrace.mzcr.cz. Pro tuto dávku si lidé mohou přijít do nemocnic nebo některých znovuotevřených velkokapacitních očkovacích center, většina upřednostňuje předchozí registraci, ale zpravidla není bezpodmínečně nutná. K přeočkování jsou určeny vakcíny od výrobců Pfizer/BioNTech a Moderna.

Předběžně se lze od úterý 1. února registrovat k očkování vakcínou od Novavaxu. Jedná se o proteinovou vakcínu, která obsahuje v laboratoři vyrobený spike protein. Je dvoufázová, interval mezi dávkami je 21 dnů. Používá se primárně k očkování dospělých. Část vakcíny se vyrábí v Bohumili, která je součástí středočeských Jevan. První lidé by mohli být touto vakcínou očkováni v březnu.

K základnímu očkování se může registrovat každý, komu je více než pět let. Děti do 15 let musí na očkování doprovodit alespoň jeden zákonný zástupce. Dětem je určena pouze vakcína společností Pfizer/BioNTech. Rozestup mezi první a druhou dávkou nejrozšířenější vakcíny Pfizer/BioNTech činí od 15. července tři týdny, dříve byl šestitýdenní.

Hlásit se o vakcínu mohou lidé s veřejným zdravotním pojištěním v Česku nebo jiném státu Evropské unie i bez něj, samoplátci za vakcínu zaplatí maximálně 850 korun. Naočkují je však jen na některých místech, kde se personál domluví cizím jazykem. V každém kraji je alespoň jedno takové očkovací místo. 

Certifikát vydá očkovací centrum, je i na internetu

Potvrzení o očkování získají lidé po jeho dokončení v papírové podobě v očkovacím centru. Elektronicky je možné ho stáhnout z webových stránek Ústavu zdravonických informací a statistiky. Pro ověření je třeba použít kombinaci čísla občanského průkazu a rodného čísla nebo elektronickou identitu včetně bankovní.

Od 1. června web umožňuje získat i potvrzení o testu nebo prodělané nemoci v posledním půlroce, což jsou další dvě možnosti, jak prokázat bezinfekčnost. Legislativní ukotvení národního covid pasu, který by měl být platný v celé Evropské unii, projednávala sněmovna. Schválit ho v legislativní nouzi ale poslanci odmítli.

Postupné rozšiřování

Registrace k očkování se otevíraly od poloviny ledna 2021 postupně po věkových skupinách, zpravidla do nich patřili lidé narození v rozmezí pěti až deseti let. První skupinou, která se mohla o vakcíny hlásit, byli lidé nad 80 let, následovali pětasedmdesátníci, později sedmdesátníci. Před koncem května začaly registrace pro lidi nad 30 let, v červnu i pro všechny mezi 16 a 29 lety. Děti mezi 12 a 15 lety se mohly přihlásit začátkem července, jako poslední přišla na řadu skupina od pěti let.

Přednostně se očkovaly některé další skupiny, ještě před zprovozněním centrálního rezervačního systému dostali vakcínu zdravotníci či senioři v pobytových zařízeních, později lidé s chronickým onemocněním nebo například učitelé.

Až do 12. července byla k očkování proti covidu-19 potřeba předchozí rezervace, ať už prostřednictvím centrálního systému, nebo u praktického lékaře. Poté začala vznikat i očkovací místa, kam mohli lidé přijít bez jakékoli předchozí domluvy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 27 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 32 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.