Poznáte příslovečnou spřežku? Na středních školách začaly jednotné přijímačky

Nahrávám video

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy vstoupily po dvou pilotních ročnících do ostrého provozu. Ve středu ráno zasedli k testům z češtiny a matematiky zájemci o čtyřleté maturitní obory, mladší uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích čekají testy v druhé půlce dubna.

Jednotnou přijímací zkoušku symbolicky zahájila ministryně školství Kateřina Valachová otevřením zapečetěného boxu se zadáním testu na Střední průmyslové škole v pražské Preslově ulici.

„Přeji si, aby každý našel svou úspěšnou cestu a stali se studenty těch škol, kterých se stát chtějí,“ řekla a dodala, že neočekává, že by s přijímacími zkouškami měli uchazeči velké problémy.

K přijímacím zkouškám na střední školy s maturitou se přihlásilo 86 379 dětí. Každý žák může testy z počtů a českého jazyka psát na dvou školách, a má tak k dispozici dva pokusy. Pokud by na gymnáziu A lépe zvládl matematiku a na škole B češtinu, obě vzdělávací instituce budou při rozhodování o přijetí pracovat s lepším výsledkem – což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč si dvě přihlášky podaly hned tři čtvrtiny testovaných dětí. 

Po aktuálním prvním termínu mohou žáci mířící na čtyřleté střední školy skládat druhý test ve středu 19. dubna. Na víceletých gymnáziích se budou zkoušky konat 18. a 20. dubna, osm dní nato budou znát výsledky ředitelé jednotlivých škol. Náhradní termíny pro všechny uchazeče o studium připadly na půlku května. 

Nahrávám video

CERMAT: Školy díky testům zjistí, jak schopní žáci se k nim hlásí

„Jednotné přijímací zkoušky jsou zaměřené na informační stránku. Ředitelům škol poskytují zprávu o tom, jaké vědomosti a dovednosti uchazeči o jejich školu mají, a umožňují jim podle toho uchazeče roztřídit,“ říká ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Jiří Zíka, jehož instituce má testy na starosti. 

Na většině škol sice výsledek z jednotných přijímaček bude muset tvořit alespoň šedesát procent celkového hodnocení uchazeče (na sportovních gymnáziích čtyřicet), jak má žák v testování obstát, aby byl přijat, ale stanoveno není; každá škola si hranici přijetí určuje sama. Zmiňovaná šedesátiprocentní podmínka pak existuje proto, že řada škol chce vedle státního zadání prověřit budoucí studenty ještě podle svého. 

Testy, které pro centrální přijímací řízení vypracoval CERMAT, nicméně mohly školy zkoušet používat už v uplynulých dvou letech v rámci pilotního provozu jednotných přijímaček.

„Základním kritériem při jejich sestavování je, aby všechna látka v testech byla v rozsahu rámcových vzdělávacích programů (novodobých osnov) pro základní školy,“ doplňuje Zíka s tím, že vedle dvou ročníků pilotního provozu zadání testovaly i vybrané skupiny žáků. 

Termíny jednotných přijímacích zkoušek
Zdroj: ČT24/MŠMT

Otestujte se: O kolik zdražila čokoláda?

Protože jsou součástí testů i otevřené otázky, jejichž odpověď musí uchazeči o maturitní obory vypsat do testových archů, komplikuje se možnost strojové kontroly přijímaček a 4,5 milionu otevřených otázek nyní budou muset kontrolovat týmy dvou hodnotitelů. Pokud se neshodnou, rozhoduje o výsledném hodnocení super-hodnotitel. 

A jaké vědomosti se po deváťácích vlastně chtějí? Ve vzorových testech z češtiny, které vypracoval CERMAT, museli školáci poznat příslovečnou spřežku, určit poměr mezi dvěma hlavními větami nebo odhalovat pravopisné chyby.  

V ukázkové zkoušce z matematiky počítali povrch kvádru, zjednodušovali zlomky nebo zjišťovali, nakolik je vyjde patnáctikorunová čokoláda po čtyřicetiprocentním zdražení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 1 hhodinou

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 7 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 10 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 10 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 10 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 11 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.