Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu přednesli návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Je to asi pět procent celkových plánovaných výdajů a je to menší objem, než navrhovali třeba předloni při projednávání rozpočtu na loňský rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun.
Poslanci navrhli přesunout v rozpočtu zhruba 96 miliard, to je méně než při minulém projednávání
3 minuty
Události: Poslanci o změnách v rozpočtu
V roce 2020 při projednávání loňského rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 279 miliard a o rok dříve asi 177 miliard korun. Nejvíc pozměňovacích návrhů v pátek představili poslanci opozičního hnutí ANO a po nich poslanci SPD. Přesuny ale navrhli i vládní poslanci. Opozice chce přidávat například na sociální věci, hasičům, policistům a také na obranu.
O pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou příští čtvrtek při schvalování rozpočtu. Dá se předpokládat, že vládní koalice svůj první státní rozpočet prosadí. Vzhledem k tomu, že Česko dosud nemá schválený letošní rozpočet, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet po odsouhlasení dolní komorou dostane k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
Vládní koalice chce přidat miliardu armádě na nákup zbraní. Hned v úvodu se k tomuto návrhu přihlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajině,“ uvedla.
Kabinet chce přesunout také 1,8 miliardy na humanitární pomoc související s ruskou agresí vůči Ukrajině. K návrhům, které to umožní, se přihlásil poslanec STAN Petr Letocha.
Kancelář prezidenta by měla přijít o desítky milionů korun
Rozpočtový výbor už dříve doporučil škrty v rozpočtech šesti kapitol včetně Hradu, Parlamentu nebo například Ústavního soudu. Prezidentská kancelář by tak měla přijít asi o 22 milionů a sněmovna o 39 milionů. Lidovecký poslanec Šimon Heller přesto přednesl svůj návrh, který odebírá Hradu dalších šest milionů korun.
Poslanec ANO Karel Tureček chce přesunout celkem dvě miliardy korun na rozvoj venkova a podporu vodního hospodářství. Peníze chce vzít z výdajů na obsluhu státního dluhu. Poslanci SPD chtějí brát peníze hlavně z odvodů do rozpočtu Evropské unie.
Například Vladimír Zlínský (SPD) chce ponechat pět miliard z odvodů do EU ve vládní rozpočtové rezervě. Také jeho stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU. Další čtyři miliardy chce přesunout z inkluze ve školách na školy speciální.
Rozpočtové přesuny
Peníze pro hasiče či na příspěvky na bydlení
Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce přesunout 350 milionů korun na program Nová zelená úsporám. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) chce přesouvat stovky milionů na platy nebo vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů.
Skupina poslanců ANO v čele s Alešem Juchelkou chce přidat tři miliardy korun na příspěvek na bydlení. Ve svém zdůvodnění uvádějí, že loni tento příspěvek čerpala čtvrtina oprávněných a vyčerpalo se na něm sedm miliard korun. Pokud by letos požádali všichni, kdo na něj mají nárok, bylo by nutné na něj vyčlenit 28 miliard korun. Margita Balaštíková (ANO) chce přidat miliardu na dotace do sportu, bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase 800 milionů na pokrytí nezbytných výdajů ministerstva spravedlnosti.
Projednáním druhého čtení rozpočtu skončilo páteční jednání sněmovny a tím i její řádná schůze, která začala v polovině února. Opět se poslanci sejdou příští čtvrtek na schvalování rozpočtu. Řádná březnová schůze začne v úterý 22. března.
