Poslanci navrhli přesunout v rozpočtu zhruba 96 miliard, to je méně než při minulém projednávání

Nahrávám video
Události: Poslanci o změnách v rozpočtu
Zdroj: ČT24

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu přednesli návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Je to asi pět procent celkových plánovaných výdajů a je to menší objem, než navrhovali třeba předloni při projednávání rozpočtu na loňský rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun.

V roce 2020 při projednávání loňského rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 279 miliard a o rok dříve asi 177 miliard korun. Nejvíc pozměňovacích návrhů v pátek představili poslanci opozičního hnutí ANO a po nich poslanci SPD. Přesuny ale navrhli i vládní poslanci. Opozice chce přidávat například na sociální věci, hasičům, policistům a také na obranu.

O pozměňovacích návrzích poslanci rozhodnou příští čtvrtek při schvalování rozpočtu. Dá se předpokládat, že vládní koalice svůj první státní rozpočet prosadí. Vzhledem k tomu, že Česko dosud nemá schválený letošní rozpočet, hospodaří od ledna v rozpočtovém provizoriu. Rozpočet po odsouhlasení dolní komorou dostane k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. 

Vládní koalice chce přidat miliardu armádě na nákup zbraní. Hned v úvodu se k tomuto návrhu přihlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Toto prvotní urgentní požadované navýšení rozpočtu výdajů kapitoly reaguje na významnou změnu bezpečnostního prostředí se zásadním dopadem i na Českou republiku v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajině,“ uvedla.

Kabinet chce přesunout také 1,8 miliardy na humanitární pomoc související s ruskou agresí vůči Ukrajině. K návrhům, které to umožní, se přihlásil poslanec STAN Petr Letocha.

Kancelář prezidenta by měla přijít o desítky milionů korun

Rozpočtový výbor už dříve doporučil škrty v rozpočtech šesti kapitol včetně Hradu, Parlamentu nebo například Ústavního soudu. Prezidentská kancelář by tak měla přijít asi o 22 milionů a sněmovna o 39 milionů. Lidovecký poslanec Šimon Heller přesto přednesl svůj návrh, který odebírá Hradu dalších šest milionů korun.

Poslanec ANO Karel Tureček chce přesunout celkem dvě miliardy korun na rozvoj venkova a podporu vodního hospodářství. Peníze chce vzít z výdajů na obsluhu státního dluhu. Poslanci SPD chtějí brát peníze hlavně z odvodů do rozpočtu Evropské unie.

Například Vladimír Zlínský (SPD) chce ponechat pět miliard z odvodů do EU ve vládní rozpočtové rezervě. Také jeho stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU. Další čtyři miliardy chce přesunout z inkluze ve školách na školy speciální.

Rozpočtové přesuny
Zdroj: ČT24

Peníze pro hasiče či na příspěvky na bydlení

Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce přesunout 350 milionů korun na program Nová zelená úsporám. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) chce přesouvat stovky milionů na platy nebo vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů.

Skupina poslanců ANO v čele s Alešem Juchelkou chce přidat tři miliardy korun na příspěvek na bydlení. Ve svém zdůvodnění uvádějí, že loni tento příspěvek čerpala čtvrtina oprávněných a vyčerpalo se na něm sedm miliard korun. Pokud by letos požádali všichni, kdo na něj mají nárok, bylo by nutné na něj vyčlenit 28 miliard korun. Margita Balaštíková (ANO) chce přidat miliardu na dotace do sportu, bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase 800 milionů na pokrytí nezbytných výdajů ministerstva spravedlnosti.

Projednáním druhého čtení rozpočtu skončilo páteční jednání sněmovny a tím i její řádná schůze, která začala v polovině února. Opět se poslanci sejdou příští čtvrtek na schvalování rozpočtu. Řádná březnová schůze začne v úterý 22. března.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 19 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami
Načítání...