Krachem koaličního vyjednávání mezi ANO a ČSSD znovu získává na váze hnutí SPD Tomia Okamury. Možných scénářů je však víc: například menšinová vláda ANO tolerovaná komunisty a sociálními demokraty. Premiéra v demisi zatím žádný termín netlačí, jelikož ho prezident pouze pověřil vyjednáváním. Babiše tak nesvazuje třicetidenní lhůta, kdy by musel sněmovnu žádat o důvěru. Web ČT24.cz nabízí několik variant vývoje:
Prezidentův „tvůrčí způsob“
Prezident Miloš Zeman už dříve poměrně ostře odmítal předčasné volby s tím, že by šlo o urážku voličů. Podle něj mají „politici hrát s těmi kartami, které jim rozdali voliči, a pokud to neumějí, jsou neschopní.“
V jiném vyjádření pak zašel ještě dál: zdůrazňoval, že by z pozice prezidenta nevypsal předčasné volby ani v tom případě, že by vláda nebyla sestavena ani na třetí pokus. „V jisté konkrétní situaci, kdy by neprošel ani třetí pokus, tak je taková krásná věta v ústavě, která zní: Prezident může rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pozor, může, nikoliv musí,“ řekl Zeman.
„Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem,“ dodal. Ústava podle něj neobsahuje žádný termín, který by definoval, jak dlouho může vláda bez důvěry poslanců fungovat.
Prezident zároveň podle svých slov nevěří, že by se ve sněmovně našlo 120 poslanců, kteří by hlasovali pro její rozpuštění. To je totiž ústavní možnost, jak zkrátit funkční období sněmovny a vyvolat předčasné volby.
Jenže i tady by měl prezident prostor k manévrování: Ústava sice říká, že prezident sněmovnu rozpustí, nedává ale žádný časový horizont. „Byť jsou spory o to, co to vlastně přesně znamená, tak to ve finále – a v kombinaci s tím, co prezident dosud deklaroval – znamená, že se prezident bude předčasné volby zdráhat vypsat,“ upozorňoval ve čtvrtečních Událostech, komentářích politolog Stanislav Balík.
Prezident před časem avizoval, že by si představoval sestavení vlády s důvěrou nejpozději do léta. Později upřesnil, že by mohla vzniknout do konce května, to však bylo ještě před krachem současných vyjednávání.
Babiš hned ve čtvrtek večer uvedl, že se bude chtít s prezidentem sejít a konzultovat s ním další kroky. Termín schůzky ale zatím není jasný. Do té doby nebude hlava státu své další kroky prozrazovat: „Své stanovisko k aktuálnímu politickému dění pan prezident nejdříve sdělí panu premiérovi,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
ODS i jiné demokratické strany spolupráci s ANO odmítají
Podle zástupců některých stran by sice měl prezident Zeman po krachu jednání s ČSSD pověřit sestavováním vlády někoho jiného, hovoří se o druhém vítězi voleb – ODS, tato varianta je však asi ta nejméně pravděpodobná. Andrej Babiš se tak musí pokusit najít podporu v současném rozložení sil ve sněmovně.
Matematicky vychází několik možných koalic. Většina scénářů se však v uplynulých měsících během vyjednávání zablokovala. ODS například vládní spolupráci s hnutím ANO odmítá, čímž padá Babišem preferovaná varianta koalice ODS a ANO se 103 hlasy. Z různých důvodů odmítají spolupráci s vítězným hnutím také Piráti, TOP 09, Starostové či lidovci.
Hnutí ANO tak zbývají poslanci ČSSD, KSČM a SPD, přičemž platí, že se musí minimálně na toleranci vlády domluvit vždy alespoň tři subjekty. Varianta ANO + SPD by totiž ve sněmovně většinu neměla – dohromady mají 100 hlasů – a všechny další varianty by měly ještě méně poslanců.
U SPD převládá rozpor ohledně obecného referenda a czexitu
Logicky se nabízí vláda hnutí ANO za podpory SPD a komunistů, která by disponovala pohodlnou většinou 115 hlasů. Tyto tři strany spolu ve sněmovně utvořily hlasovací koalici a jejich experti už také dokončili programová vyjednávání. „Hnutí ANO akceptovalo drtivou většinu našich programových bodů a je ochotno je implementovat do případného vládního programového prohlášení,“ oznámil v půlce března Tomio Okamura po jednáních se zástupci ANO.
Jenže toto nadšení krotil premiér v demisi: „Včera možná byl takový pocit, že pan Okamura byl strašně nadšený z našeho jednání. Já tomu rozumím, ale určitě nějaké referendum o czexitu pro nás absolutně nepřichází do úvahy, to je no-go,“ upozornil. Podle něj ANO nikdy nebude souhlasit s referendem o vystoupení z EU a NATO. „Protože my si naopak myslíme, že v EU můžeme sehrát podstatně důležitější roli než v minulosti,“ zdůrazňoval Babiš.
Podle prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka už vyjednávání s komunisty i SPD skončila: „U KSČM zůstávají otevřené otázky zahraniční politiky, obrany, daní a možná i otázka karenční doby. U SPD zůstává otevřená dále otázka referenda, zejména o zahraničněpolitických otázkách, kterou budeme řešit následně.“
Jenže hnutí se zároveň rozhodlo pro exkluzivní vyjednávání s ČSSD, a případné další jednání s Okamurou avizovalo až jako záložní možnost, pokud by vypršela exkluzivita pro sociální demokraty. Což je teď po krachu čtvrtečního jednání přesně ten moment.
Hnutí ANO si také nechalo udělat vnitrostranickou anketu a její výsledky ukázaly, že členové ANO upřednostňují variantu spolupráce s levicí. Nejvyšší podporu získala koalice ANO + ČSSD za podpory komunistů, tu podpořilo 38 % hlasů. Menšinová vláda podporovaná levicovými stranami by se pak líbila 36 procentům členů ANO.
Menšinová vláda ANO tolerovaná SPD a KSČM získala 34procentní podporu. To je však varianta, ve které by SPD nebyla přímo ve vládě, jen jí podporovala svými hlasy ve sněmovně.
Varianta s ČSSD stále není úplně mimo hru
Vedle této koalice se 115 poslanci však stále není ze hry ani spolupráce ANO s levicovými stranami. Jen den po krachu vyjednávání totiž první místopředseda ČSSD Jiří Zimola uvedl, že pokud premiér v demisi změní svůj postoj, tak se dají dveře k dalšímu jednání znovu otevřít.
Že nemusí jít o definitivní krach jednání, naznačoval v Událostech, komentářích také politolog Stanislav Balík: „I za této situace si umím představit, že Andrej Babiš v zájmu ustavení vlády s důvěrou udělá nějaký finální ústupek.“
Záležet bude i na názoru komunistů. Jejich postoj k toleranci vlády ovšem výrazně ochladl poté, co Česko nevydalo udajného hackera Nikulina do Ruska, ale do USA. Předseda KSČM Vojtěch Filip na to reagoval s tím, že se teď bude vyjednávat „mnohem hůř a složitějším způsobem“.
V pátek navíc Filip prohlásil, že komunisté zatím vůbec nejednali o variantě, že by tolerovali vládu ANO, kterou by zároveň podpořilo i hnutí SPD. „V politice platí ,Nikdy neříkej nikdy‘, ale zatím nevidím obrysy takového jednání,“ uvedl.
Jenže Filip bude muset svou pozici v čele strany obhajovat na blížícím se sjezdu, a třeba místopředseda KSČM Josef Skála se ke spolupráci s SPD staví vstřícněji. „Dovedu si představit nějakou konstrukci, že bychom byli stále v té pozici toho, kdo pomohl vzniku vlády, kdo by si později zachoval pozici aktivní opozice,“ uvedl. SPD by podle něj mohlo být v podobné pozici jako ČSSD.
