Plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě je de facto plošnou podporou, má jasno prezident Zeman

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Zeman příspěvek na dítě popsal tak, že „hora porodila myš“. „A to je mi tato vláda jinak celkem sympatická svojí snahou, ale vedle snahy to také musíte umět,“ řekl. Limit na úrovni milionu čisté mzdy považoval prezident v pořadu předtočeném v sobotu za „šíleně vysoký“.

Kabinet Spolu a Pirátů se STAN mnohokrát zmínil, že není v rozpočtu prostor pro plošnou pomoc. Podle Zemana má ale taková podpora výhodu, že je rychlá a administrativně nenáročná. Je podle něj otázkou, zda náklady na administrativu u adresné pomoci nakonec nejsou vyšší, než by byly u plošné.

„Nedává smysl, aby dostávali (příspěvek) lidé, kteří mají vysoké příjmy. To je přesně ta cesta, kterou šla minulá vláda a která nás stojí hrozně peněz. Ani to není spravedlivé,“ reagoval na slova hlavy státu v neděli odpoledne Fiala. Podle něj je příspěvek mířený na rodiny, kde oba rodiče berou zhruba průměrnou mzdu, nebo samoživitele.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) v pořadu na CNN Prima News později řekla, že koaliční politici hledají způsob, jak tento příspěvek vyplácet jinou cestou než přes úřady práce. Ty jsou v poslední době přetížené kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Prezident se domnívá, že skutečná podpora v boji proti inflaci má spočívat v pokusu inflaci omezit. Vidí výraznou roli České národní banky (ČNB). Nejdřív je nutné rozhodnout, zda jde o inflaci nákladovou nebo poptávkovou, přičemž se podle vyjádření adeptů na guvernéra ČNB zdá, že je spíše nákladová, uvedl. V takovém případě by podle Zemana bylo kontraproduktivní zvyšování úrokových sazeb, ke kterému centrální banka v poslední době několikrát přistoupila.

Kritika Pekarové Adamové

Jinak ale prezident nechtěl vládu příliš kritizovat, zopakoval však, že je mu líto, že je v ní málo ekonomů. Oproti tomu kritice podrobil šéfku koaliční TOP 09 a sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, která v dubnovém rozhovoru pro Právo zmínila, že mimo jiné v souvislosti s tendrem na Dukovany a dříve zvažovanou účastí Rosatomu v něm by bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) a další měli šoupat nohama a mlčet v koutě. 

„Paní Pekarová je podle mého názoru prokletí české politiky. Ale každá politika si čas od času zaslouží nějaké prokletí, abychom se potom radovali, že toto prokletí zmizelo,“ řekl Zeman. „Když toto řekne politik, není demokrat, protože demokracie je především právo opozice,“ dodal.

„Pan Zeman již v roce 2018 uvedl, že vše podstatné už řekl. V tom má pravdu. Zkreslování mých výroků mě od něho nepřekvapuje a ani nemrzí. Takový vždy byl a jiný už nebude,“ reagovala na Twitteru Pekarová Adamová.

Šéfky TOP 09 se v neděli odpoledne zastal premiér Petr Fiala (ODS). „Možná by bylo dobré, kdyby se pan prezident překonal a setkal se s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou. On ten osobní rozhovor by mu leccos objasnil,“ řekl. Podle něj by prezident pak pravděpodobně svůj názor změnil. „Ono je vůbec škoda, že se tak vysocí ústavní činitelé nesetkávají,“ dodal předseda vlády.

Zeman k tématu ČNB na Primě rovněž zmínil, že už má víceméně jasno o tom, koho ze čtyř kandidátů jmenuje novým guvernérem této instituce. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát, a hlava státu tak bude muset jmenovat nového.

„Mám čtyři kandidáty, ale víceméně ano, mám jasno. Nesmím ani naznačovat, dokud neudělám jakousi závěrečnou tečku pohovorů s tím kandidátem, kterého si vyberu,“ uvedl prezident.

Vyživovací sonda nejspíš do podzimu

Hlava státu také v televizním rozhovoru promluvila o svém zdravotním stavu, který popsala jako „střídavě oblačno“. Zeman řekl, že má tinnitus (šelest, hučení v uších) a že vyživovací sondu do žaludku bude mít nejspíš do podzimu.

„Někdy mě bolí více věcí najednou, někdy jenom jedna a když se ráno probudím, tak občas mě nebolí nic. (…) Zjistil jsem, že jediná skutečně nevyléčitelná nemoc je tinnitus,“ uvedl prezident a dodal, že hučení v uších má asi 20 let.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) mohl mít podle Zemana více porozumění pro jeho zdravotní stav v době, kdy byl nemocný. „Andrej Babiš se v některých případech choval způsobem, se kterým jsem ne zcela souhlasil. Ale je to za námi a já nechci být příliš vztahovačný,“ poznamenala hlava státu.

Zeman loni na podzim strávil téměř dva měsíce v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Důvod hospitalizace Pražský hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými se Zemanovým chronickým onemocněním. Člen prezidentova lékařského konzilia chirurg Pavel Pafko řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění a naznačil, že jde o cirhózu jater. Zeman opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím.

Prezident se v interview také vyjádřil k tomu, proč nadále odmítá jmenovat ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Vláda jeho povýšení navrhla už posedmé. „Já jsem důvody vysvětlil za přítomnosti několika osobností z bezpečnostních složek panu premiéru (Petru) Fialovi. Nepovažuji za správné, abych je uvedl veřejně, protože je to spíše právě záležitost bezpečnostní než veřejná, ale mám velmi vážné důvody,“ tvrdí Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...