Plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě je de facto plošnou podporou, má jasno prezident Zeman

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Zeman příspěvek na dítě popsal tak, že „hora porodila myš“. „A to je mi tato vláda jinak celkem sympatická svojí snahou, ale vedle snahy to také musíte umět,“ řekl. Limit na úrovni milionu čisté mzdy považoval prezident v pořadu předtočeném v sobotu za „šíleně vysoký“.

Kabinet Spolu a Pirátů se STAN mnohokrát zmínil, že není v rozpočtu prostor pro plošnou pomoc. Podle Zemana má ale taková podpora výhodu, že je rychlá a administrativně nenáročná. Je podle něj otázkou, zda náklady na administrativu u adresné pomoci nakonec nejsou vyšší, než by byly u plošné.

„Nedává smysl, aby dostávali (příspěvek) lidé, kteří mají vysoké příjmy. To je přesně ta cesta, kterou šla minulá vláda a která nás stojí hrozně peněz. Ani to není spravedlivé,“ reagoval na slova hlavy státu v neděli odpoledne Fiala. Podle něj je příspěvek mířený na rodiny, kde oba rodiče berou zhruba průměrnou mzdu, nebo samoživitele.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) v pořadu na CNN Prima News později řekla, že koaliční politici hledají způsob, jak tento příspěvek vyplácet jinou cestou než přes úřady práce. Ty jsou v poslední době přetížené kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny.

Prezident se domnívá, že skutečná podpora v boji proti inflaci má spočívat v pokusu inflaci omezit. Vidí výraznou roli České národní banky (ČNB). Nejdřív je nutné rozhodnout, zda jde o inflaci nákladovou nebo poptávkovou, přičemž se podle vyjádření adeptů na guvernéra ČNB zdá, že je spíše nákladová, uvedl. V takovém případě by podle Zemana bylo kontraproduktivní zvyšování úrokových sazeb, ke kterému centrální banka v poslední době několikrát přistoupila.

Kritika Pekarové Adamové

Jinak ale prezident nechtěl vládu příliš kritizovat, zopakoval však, že je mu líto, že je v ní málo ekonomů. Oproti tomu kritice podrobil šéfku koaliční TOP 09 a sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, která v dubnovém rozhovoru pro Právo zmínila, že mimo jiné v souvislosti s tendrem na Dukovany a dříve zvažovanou účastí Rosatomu v něm by bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) a další měli šoupat nohama a mlčet v koutě. 

„Paní Pekarová je podle mého názoru prokletí české politiky. Ale každá politika si čas od času zaslouží nějaké prokletí, abychom se potom radovali, že toto prokletí zmizelo,“ řekl Zeman. „Když toto řekne politik, není demokrat, protože demokracie je především právo opozice,“ dodal.

„Pan Zeman již v roce 2018 uvedl, že vše podstatné už řekl. V tom má pravdu. Zkreslování mých výroků mě od něho nepřekvapuje a ani nemrzí. Takový vždy byl a jiný už nebude,“ reagovala na Twitteru Pekarová Adamová.

Šéfky TOP 09 se v neděli odpoledne zastal premiér Petr Fiala (ODS). „Možná by bylo dobré, kdyby se pan prezident překonal a setkal se s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou. On ten osobní rozhovor by mu leccos objasnil,“ řekl. Podle něj by prezident pak pravděpodobně svůj názor změnil. „Ono je vůbec škoda, že se tak vysocí ústavní činitelé nesetkávají,“ dodal předseda vlády.

Zeman k tématu ČNB na Primě rovněž zmínil, že už má víceméně jasno o tom, koho ze čtyř kandidátů jmenuje novým guvernérem této instituce. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát, a hlava státu tak bude muset jmenovat nového.

„Mám čtyři kandidáty, ale víceméně ano, mám jasno. Nesmím ani naznačovat, dokud neudělám jakousi závěrečnou tečku pohovorů s tím kandidátem, kterého si vyberu,“ uvedl prezident.

Vyživovací sonda nejspíš do podzimu

Hlava státu také v televizním rozhovoru promluvila o svém zdravotním stavu, který popsala jako „střídavě oblačno“. Zeman řekl, že má tinnitus (šelest, hučení v uších) a že vyživovací sondu do žaludku bude mít nejspíš do podzimu.

„Někdy mě bolí více věcí najednou, někdy jenom jedna a když se ráno probudím, tak občas mě nebolí nic. (…) Zjistil jsem, že jediná skutečně nevyléčitelná nemoc je tinnitus,“ uvedl prezident a dodal, že hučení v uších má asi 20 let.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) mohl mít podle Zemana více porozumění pro jeho zdravotní stav v době, kdy byl nemocný. „Andrej Babiš se v některých případech choval způsobem, se kterým jsem ne zcela souhlasil. Ale je to za námi a já nechci být příliš vztahovačný,“ poznamenala hlava státu.

Zeman loni na podzim strávil téměř dva měsíce v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Důvod hospitalizace Pražský hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými se Zemanovým chronickým onemocněním. Člen prezidentova lékařského konzilia chirurg Pavel Pafko řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění a naznačil, že jde o cirhózu jater. Zeman opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím.

Prezident se v interview také vyjádřil k tomu, proč nadále odmítá jmenovat ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Vláda jeho povýšení navrhla už posedmé. „Já jsem důvody vysvětlil za přítomnosti několika osobností z bezpečnostních složek panu premiéru (Petru) Fialovi. Nepovažuji za správné, abych je uvedl veřejně, protože je to spíše právě záležitost bezpečnostní než veřejná, ale mám velmi vážné důvody,“ tvrdí Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 6 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 8 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 12 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.