V kauze údajného privatizačního podvodu kolem Mostecké uhelné společnosti (MUS) může dojít ke zvratu. Bývalí manažeři mají šanci se v Česku vyhnout případnému trestu. Pražský městský soud totiž zvažuje, že zastaví jejich stíhání – a to z toho důvodu, že už je potrestala švýcarská justice. O případném zastavení stíhání soud rozhodne během několika týdnů.
- Původně bylo v kauze obviněno osm lidí. Šestý z manažerů, miliardář Luboš Měkota, však v roce 2013 zemřel. Stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely obviněného z podplácení zase žalobce přerušil ze zdravotních důvodů.
Podle evropské judikatury nemůže být člověk za jednu věc odsouzený dvakrát. A švýcarský soud v závěru loňského roku rozhodl, že tresty vězení pro Antonína Koláčka a Petra Krause jsou pravomocné. O definitivní výši trestu pro ostatní však musí soud jednat znovu.
„Zastavení řízení v České republice je z důvodu pravomocného rozhodnutí u soudu ve Švýcarsku ve stejné věci logické,“ tvrdí adokátka obžalovaných Karolina Zelenková. V Česku by přitom obžalovaným hrozily až o polovinu vyšší tresty.
„Senát musí nejprve důkladně nastudovat rozhodnutí švýcarského soudu,“ dodává mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.
V kauze figuruje šestice lidí: pět bývalých manažerů Mostecké uhelné Antonín Koláček, Marek Čmejl, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus, které protikorupční policie obvinila kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí Mostecké uhelné. Kvůli údajnému přijetí úplatku je obžalován také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.
Podle policie vyvedli bývalí manažeři z MUS 150 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), které využili na nákup akcií MUS. Policie je vinila také z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. V červnu 2012 byli bývalí manažeři obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku.
„Předmětem trestního stíhání je vyvádění peněžních prostředků ze společnosti prostřednictvím zahraničních společností, koupě akcií držených Fondem národního majetku za nápadně nevýhodnou cenu a při zatajení podstatných skutečností pro prodej akcií,“ uvedli žalobci na stránkách vrchního zastupitelství. Někdejší šéfové MUS od počátku trestní stíhání odmítají.
O rok později pak byli obviněni také Sýkora s Muselou. Podle žalobců to souviselo s rozhodnutím vlády o prodeji akcií MUS.
Zbylý podíl státu prodávala vláda v roce 1999
Počátky sporu ale sahají mnohem dál do minulosti. Samotná MUS vznikla už v roce 1993 spojením bývalých státních podniků. Část akcií firmy šla tehdy do kuponové privatizace, další část pak městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.
O pět let později pak stát ztratil kontrolu nad společností, kterou ovládla neprůhledná společnost Appian Group. Ta skoupila dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V roce 1999 prodává vláda Miloše Zemana zbylé akcie, které drží stát, za 650 milionů.
O čtyři roky později se dostala privatizace MUS do hledáčku protikorupční policie. Kriminalisté prošetřovali, zda nebyla firma ovládnutá za peníze určené na budoucí rekultivaci. V létě 2008 byl ovšem případ odložen.
Manažeři prý „vyprali“ miliardy ve Švýcarsku
V roce 2005 ale do hry vstupuje Švýcarsko, tamní policie začala vyšetřovat, jestli nebyly z MUS nelegálně vyvedeny miliardy, které se potom „vypraly“ právě v zemi helvetského kříže.
O šest let později padla ve Švýcarsku obžaloba z praní špinavých peněz i dalších machinací. Informace ze švýcarského vyšetřovaní navíc vedly k tomu, že se případ znovu otevřel také v Česku. Od roku 2009 tak běží paralalelní vyšetřování v obou zemích.
Ve Švýcarsku padl v roce 2013 rozsudek, soud poslal bývalé manažery do vězení a uložil jim také pokuty. Ti se ale proti rozsudku odvolali a celou kauzu švýcarská justice stále řeší. Těsně před koncem loňského roku rozhodl švýcarský odvolací soud. Ten zamítl odvolání u Antonína Koláčka a Petra Krause. V případě Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Marka Čmejly však musí o trestu znovu rozhodnout Federální trestní soud v Bellinzoně.
Zabavený majetek za miliardy
Ten zároveň rozhodl, že se Česko může dostat k miliardám, které byly zabaveny na švýcarských kontech bývalých manažerů. Vyšetřovatelé tam totiž zabavili přes 13 miliard korun (více než 600 milionů švýcarských franků). Původně soud v Bellinzoně rozhodl, že se Česko nemůže k žalobě připojit z procedurálních důvodů.
Vedle toho zabavila policie miliardový majetek také v Česku. Policie obstavila bývalým manažerům nemovitosti i stovky milionů na účtech. Jenomže pokud by bylo stíhání v Česku zastaveno, bude muset soud majetek za zhruba 1,5 miliardy odblokovat. Jde hlavně o nemovitosti: budovy firem kolem Antonína Koláčka v centru Prahy nebo o usedlost obžalovaného Marka Čmejly.
Žalobci přitom chtěli, aby tento majetek propadl státu. „Jde o výnosy z trestné činnosti, a ty je možné případně i konfiskovat,“ dodává státní zástupce Petr Šereda.
