Praha – Federální soud ve Švýcarské Bellinzoně vynesl rozsudek v ostře sledované kauze privatizace MUS. Bývalé manažery Jiřího Diviše a Marka Čmejlu poslal za podvod a praní špinavých peněz do vězení na 46, resp. 48 měsíců. Antonín Koláček má strávit za mřížemi 52 měsíců, toho soud navíc uznal vinným i z porušení povinností při správě cizího majetku. Oldřicha Klimeckého pak soud poslal do vězení na 37 měsíců za opakované praní špinavých peněz a Petra Krause na 16 měsíců. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi, soud chce ještě dnes rozhodnout, zda odejdou do vězení hned. Ostatní nebyli na dnešním vynesení rozsudku přítomni. Poslední obžalovaný – 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest.
Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže
Dnešní verdikt není pravomocný, odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se ale zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony - nezkoumá meritum případu. Podle zpravodaje ČT Jiřího Hynka, který sledoval vyhlášení rozsudku přímo v Bellinzoně, se proto neočekává, že by mohla odvolací instance rozsudek zvrátit.
Podle něj má soud za prokázané, že se jednalo o promyšlený podvod. „Všechny transakce na švýcarských účtech měly zastřít, že se snažili obžalovaní nezákonně ovládnout MUS. Navíc se snažili skrýt svou pravou identitu, protože kdyby česká vláda věděla, že to jsou tito manažeři, kdo chce MUS ovládnout, tak by jim nikdy podnik neprodala,“ uvedl Hynek.
Podle soudu vznikla ČR škoda asi dvě miliardy
Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher po vynesení rozsudku uvedl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).
Při určování trestů hrála podle něj roli míra podílu odsouzených na podvodných operacích. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, hrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce. Důležitou roli hrál podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.
Odsouzení také dostali různě vysoké peněžité tresty. Hrozilo jim až pětileté vězení - soud jim ale nakonec uložil o něco mírnější tresty, než žádala prokuratura. Pětice však požadovala zproštění viny ve všech bodech a uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 600 milionů švýcarských franků (asi 12,5 miliardy korun). Soud o těchto penězích rozhodne později - zřejmě na přelomu listopadu a prosince. Část pěnez by mohla připadnout Česku a část nástupnickým firmám po MUS.
Zpravodaj ČT Jiří Hynek:
„Verdikt byl přijat s poměrně velkým překvapením, nikdo nečekal, že by mohly padnout nepodmíněné tresty. I švýcarští novináři mi říkali, že takto velké vítězství prokuratury švýcarská justice už dlouho nezažila.“
Advokátka obžalovaných Karolina Zelenková prohlásila, že její klienti trvají na tom, že jsou nevinní. „Po doručení písemného vyhotovení rozsudku zvážíme veškeré možnosti, jak dnešní rozhodnutí zvrátit u odvolacího soudu,“ uvedla Zelenková. Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tuto možnost hodlá podle svého mluvčího využít Koláček.
image_466018
Pětice je obviněna také v Česku
Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění také v Česku, konkrétně ze zneužití informace a postavení v obchodním styku při privatizaci firmy v roce 1999. Svým jednáním měli od ČR získat akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu. Podle žalobce tím státu způsobili škodu přes 1,6 miliardy korun. V úterý rozšířilo ministerstvo financí trestní oznámení v celé kauze. Obvinění prý totiž kontrolovali firmu o rok dříve, než veřejně prohlašovali. Tato informace přitom měla zásadní význam na výši nabízené kupní ceny a také na rozhodování české vlády, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.
Policie pětici podezřívá z toho, že z MUS vyvedla 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které pak využila na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim přibylo obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Obvinění společně s nimi čelil také miliardář Luboš Měkota. V jeho případě však bylo stíhání zastaveno, neboť v březnu zemřel.
Pro českou větev je dnešní verdikt z Bellinzony důležitý: „Existuje princip, který zakazuje někoho odsoudit dvakrát pro stejný skutek, a v tomto směru může být to rozhodnutí švýcarského soudu důležité a může vést případně i k zastavení trestního stíhání u nás,“ vysvětloval včera dozorující státní zástupce Petr Šereda. Dnes dodal, že bude muset zastupitelství počkat na pravomocný rozsudek, pak si musí vyžádat písemné vyhotovení rozsudku a podle toho rozhodne o dalším postupu.
Verdikt švýcarského soudu je prý ale dobrou zprávou i pro českou stranu. „Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor,“ poznamenal Šereda.
Podle Ondřeje Kundry padá politická odpovědnost na bývalou Zemanovu vládu, která privatizovala velký podíl MUS. „Tady je problém, že vláda disponovala konkrétními informacemi a důkazy, že může být společnost tunelována, nicméně v té době nijak nekonala,“ tvrdí Kundra.
GALERIE
videogallery_379565
MUS vznikla v listopadu 1993 spojením tří bývalých státních dolů. Část jejích akcií byla privatizována a další část stát rozdal městům a obcím. V květnu 1998 český stát ztratil nad MUS kontrolu, když doly ovládla americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V červenci 1999 pak vláda prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun. V červnu 2005 začala švýcarská policie prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány ve Švýcarsku.