Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže

Praha – Federální soud ve Švýcarské Bellinzoně vynesl rozsudek v ostře sledované kauze privatizace MUS. Bývalé manažery Jiřího Diviše a Marka Čmejlu poslal za podvod a praní špinavých peněz do vězení na 46, resp. 48 měsíců. Antonín Koláček má strávit za mřížemi 52 měsíců, toho soud navíc uznal vinným i z porušení povinností při správě cizího majetku. Oldřicha Klimeckého pak soud poslal do vězení na 37 měsíců za opakované praní špinavých peněz a Petra Krause na 16 měsíců. Kraus a Koláček byli ihned zadrženi, soud chce ještě dnes rozhodnout, zda odejdou do vězení hned. Ostatní nebyli na dnešním vynesení rozsudku přítomni. Poslední obžalovaný – 86letý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest.

Dnešní verdikt není pravomocný, odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se ale zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony - nezkoumá meritum případu. Podle zpravodaje ČT Jiřího Hynka, který sledoval vyhlášení rozsudku přímo v Bellinzoně, se proto neočekává, že by mohla odvolací instance rozsudek zvrátit.  

Podle něj má soud za prokázané, že se jednalo o promyšlený podvod. „Všechny transakce na švýcarských účtech měly zastřít, že se snažili obžalovaní nezákonně ovládnout MUS. Navíc se snažili skrýt svou pravou identitu, protože kdyby česká vláda věděla, že to jsou tito manažeři, kdo chce MUS ovládnout, tak by jim nikdy podnik neprodala,“ uvedl Hynek.

Podle soudu vznikla ČR škoda asi dvě miliardy

Předseda tribunálu Jean-Luc Bacher po vynesení rozsudku uvedl, že soud bral v úvahu vysokou škodu způsobenou klamnými machinacemi kolem MUS českému státu, který v roce 1999 prodal skoro polovinu akcií za 650 milionů korun. Tato částka byla podle soudu nepřiměřená a České republice vznikla škoda 97 milionů švýcarských franků (asi dvě miliardy korun).   

Při určování trestů hrála podle něj roli míra podílu odsouzených na podvodných operacích. Klíčovou roli hráli zejména Koláček, Čmejla a Klimecký, kteří získali při pochybných operacích velké prostředky. Diviš, jenž zakládal ve Švýcarsku společnosti používané při ovládnutí MUS, hrál menší úlohu a byl spíše nástrojem, řekl soudce. Důležitou roli hrál podle Bachera i Kraus, ale vzhledem k tomu, že se z celého podniku stáhl již v roce 2002, jeho podíl na praní špinavých peněz byl nejslabší.

Odsouzení také dostali různě vysoké peněžité tresty. Hrozilo jim až pětileté vězení - soud jim ale nakonec uložil o něco mírnější tresty, než žádala prokuratura. Pětice však požadovala zproštění viny ve všech bodech a uvolnění prostředků zablokovaných ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 600 milionů švýcarských franků (asi 12,5 miliardy korun). Soud o těchto penězích rozhodne později - zřejmě na přelomu listopadu a prosince. Část pěnez by mohla připadnout Česku a část nástupnickým firmám po MUS.  

Zpravodaj ČT Jiří Hynek:

„Verdikt byl přijat s poměrně velkým překvapením, nikdo nečekal, že by mohly padnout nepodmíněné tresty. I švýcarští novináři mi říkali, že takto velké vítězství prokuratury švýcarská justice už dlouho nezažila.“

Advokátka obžalovaných Karolina Zelenková prohlásila, že její klienti trvají na tom, že jsou nevinní. „Po doručení písemného vyhotovení rozsudku zvážíme veškeré možnosti, jak dnešní rozhodnutí zvrátit u odvolacího soudu,“ uvedla Zelenková. Odsouzení se mohou do 30 dní odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tuto možnost hodlá podle svého mluvčího využít Koláček.

image_466018
Zdroj: ČT24

Pětice je obviněna také v Česku

Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění také v Česku, konkrétně ze zneužití informace a postavení v obchodním styku při privatizaci firmy v roce 1999. Svým jednáním měli od ČR získat akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu. Podle žalobce tím státu způsobili škodu přes 1,6 miliardy korun. V úterý rozšířilo ministerstvo financí trestní oznámení v celé kauze. Obvinění prý totiž kontrolovali firmu o rok dříve, než veřejně prohlašovali. Tato informace přitom měla zásadní význam na výši nabízené kupní ceny a také na rozhodování české vlády, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.

Policie pětici podezřívá z toho, že z MUS vyvedla 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které pak využila na nákup akcií MUS. Loni v říjnu jim přibylo obvinění z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Obvinění společně s nimi čelil také miliardář Luboš Měkota. V jeho případě však bylo stíhání zastaveno, neboť v březnu zemřel.

Pro českou větev je dnešní verdikt z Bellinzony důležitý: „Existuje princip, který zakazuje někoho odsoudit dvakrát pro stejný skutek, a v tomto směru může být to rozhodnutí švýcarského soudu důležité a může vést případně i k zastavení trestního stíhání u nás,“ vysvětloval včera dozorující státní zástupce Petr Šereda. Dnes dodal, že bude muset zastupitelství počkat na pravomocný rozsudek, pak si musí vyžádat písemné vyhotovení rozsudku a podle toho rozhodne o dalším postupu.

Verdikt švýcarského soudu je prý ale dobrou zprávou i pro českou stranu. „Rozhodnutí švýcarského soudu potvrzuje, že i ta právní konstrukce, se kterou jsme přišli v České republice, je správná a že nešlo o mylný názor,“ poznamenal Šereda.

Podle Ondřeje Kundry padá politická odpovědnost na bývalou Zemanovu vládu, která privatizovala velký podíl MUS. „Tady je problém, že vláda disponovala konkrétními informacemi a důkazy, že může být společnost tunelována, nicméně v té době nijak nekonala,“ tvrdí Kundra.

MUS vznikla v listopadu 1993 spojením tří bývalých státních dolů. Část jejích akcií byla privatizována a další část stát rozdal městům a obcím. V květnu 1998 český stát ztratil nad MUS kontrolu, když doly ovládla americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. V červenci 1999 pak vláda prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v dolech za 650 milionů korun. V červnu 2005 začala švýcarská policie prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány ve Švýcarsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 mminutami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 26 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...