Praha – Odcházející ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček uspořádal bilanční tiskovou konferenci. Na ní označil za obrovský úspěch pro českou společnost už jenom samotný vznik ústavu. Žáček jmenoval i některé resty, které ústav za jeho působení nestihl. Sem patří například chybějící archiv operativní agendy socialistické policie - Veřejné bezpečnosti, a desítky filmů z filmového ústavu, které se dosud ÚSTRu nepodařilo převzít.
Za nejdůležitější označil Žáček změnu nakládání s archivy, např. ministerstvo vnitra už prý předalo ústavu téměř veškeré dokumenty. Mimo samotný ústav vznikl i archiv bezpečnostních složek. O převzetí archivů z doby komunismu byl podle Žáčka velký boj. „Jsem relativně spokojen s výsledkem. Těch archiválií, které zůstávají mimo archiv bezpečnostních složek, je velmi málo,“ jde prý asi o jedno procento ze všech dokumentů.
Odcházející ředitel připomněl, že před vznikem ústavu byla řada dokumentů utajována, v posledních letech ale proběhla rozsáhlá digitalizace, takže se teď k dokumentům dostane badatelská obec i veřejnost. Konkrétně je téměř uplně přístupných asi 18 kilometrů dokumentů, Žáček také zmínil, že internetové stránky ústavu zaznamenaly za dva roky asi 900 tisíc návštěv, což prý znamená asi sto tisíc hodin bádání.
Od 1. dubna vystřídá Žáčka v čele ústavu historik Jiří Pernes. Odcházející ředitel uvedl, že mu ústav předává v konsolidovaném stavu, kdy má ústav zajištěné financování a nemusí odčerpávat prostředky akademické obci. S Pernesem má prý určitou dohodu o svém dalším působení v ústavu, o podrobnostech ale budou jednat až zítra. Podle neoficiálních informací by se Žáček mohl dál starat o agendu spojenou se stěhováním ústavu.
Ve výběrovém řízení Žáčka porazil Pernes
Pernes ve výběrovém řízení porazil Žáčka, který ústav vedl dva roky. Jeho jmenování provázely pochyby potom, co se ukázalo, že za socialismu studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML), což v životopisu neuvedl. Někteří zaměstnanci ústavu a osobnosti také poukazovali na nedostatky ve výběrovém řízení na ředitele. Rada ústavu ovšem své rozhodnutí o Pernesovi dvakrát potvrdila.
Jenomže výběr Pernese někteří zaměstnanci ústavu dál zpochybňují. Kvůli výměně ředitele navíc dnes z vědecké rady ústavu odešli Eduard Stehlík a Jiří Gruša, podle Stehlíka by se mohli připojit i další: „Osobně si nedovedu představit, že by někteří z nich pod novým vedením v radě setrvávali,“ uvedl Stehlík.
Kritice čelil v minulosti i Žáček
V minulosti byl ale častým terčem kritiky i Pavel Žáček. Za jeho odvolání vznikla petice, kterou inicioval aktivista Stanislav Penc. Tomu vadilo, že ústav ve své publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka jako na informátora StB, aniž vyslechl Skalníkovu verzi příběhu. Žáček petici označil za cenzuru ústavu.
Kritikové Žáčkovi vytýkali například i to, že odmítl zveřejnit databázi zhruba 770 tisíc osob, o které se zajímala Státní bezpečnost (StB). Dalším sporným počinem bylo zveřejnění kontroverzního dokumentu o spisovateli Milanu Kunderovi z dob jeho vysokoškolských studií. Žáčkovi byla vytýkána i špatná manažerská práce. Odcházející ředitel se ale svých historiků zastal, v kauzách Milana Kundery nebo bratří Mašínů prý nepochybili: „Nemohli jsme právě s ohledem na citlivé jméno udělat nějakou cenzuru, to už tady bylo,“ podotkl Žáček.
Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008 a Žáček stanul v jeho čele bez výběrového řízení. Rada ústavu proto letos v lednu vypsala na post ředitele výběrové řízení, do kterého se přihlásil i Žáček, novým ředitelem se ale nakonec stal právě Jiří Pernes.
