Praha – Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka označil přijetí služebního zákona za zásadní změnu, která může ovlivnit českou státní správu i na dvacet či třicet let dopředu. Zároveň ale v polední debatě ČT Otázky Václava Moravce naznačil, že dopad této normy na kvalitu státní správy by se neměl přeceňovat. Podle Ondráčky se musí primárně změnit morální odpovědnost úředníků a posílit jejich osobní integrita.
Ředitel české pobočky Transparency International soudí, že česká státní správa a legislativa potřebují celou řadu změn, aby došlo k omezení činnosti klientelistických skupin. Služební zákon je jen jedním z nástrojů, které by měly ke splnění tohoto cíle přispět. Mezi dalšími vyjmenoval Ondráčka nezávislé státní zastupitelství, kvalitní policii a dobrou spolupráci s finančními úřady a finančně-analytickým útvarem ministerstva financí.
Zároveň však zdůraznil, že mnohem náročnější změna se musí odehrát i v morální rovině. „I když budete mít dokonalý služební zákon, přece každý vysoký úředník a politik musí znát svoji cenu. Vždy bude záviset na osobní integritě a odvaze těch lidí říct – tohle jsou moje pravidla, tohle je můj mandát, to mám dělat. Já sloužím veřejnému zájmu. To je principiální změna, ke které musíme dojít. Bude to ale složité,“ obává se Ondráčka.
Zemanova podmínka nebyla dobrý začátek
Na začátku projednávání nynější verze služebního zákona byla podmínka prezidenta Zemana, podle které měli poslanci schválit normu v prvním čtení výměnou za jmenování Andreje Babiše (ANO) ministrem financí. To se skutečně stalo, když poslanci koncem ledna projednali verzi zákona, která vzešla z iniciativy poslanců ČSSD (čtěte víc). Takový start vnímá Ondráčka jako nešťastný.
Pravicová opozice zákon kritizovala jako „lex Babiš“, který se projednává účelově jen proto, aby zajistil šéfovi hnutí ANO hladký vstup do Strakovy akademie bez lustračního osvědčení. Babiš je totiž na Slovensku podezřelý ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Zákon by měl mimo jiné stanovit, že ministr negativní lustrační osvědčení mít nemusí.
Už při schvalování vládní koalice avizovala, že bude chtít v rámci druhého čtení předložený text upravit. Nehody panují například kolem způsobu jmenování generálního ředitele státní služby, odměňování úředníků či požadavků na vzdělání. Rovněž není jasné, které organizace mají do působnosti nového zákona spadat a které nikoliv. Mimo státní službu má zůstat třeba Nejvyšší kontrolní úřad, Energetický regulační úřad, Český statistický úřad nebo antimonopolní úřad (čtěte víc).
V současnosti se připravuje komplexní pozměňovací návrh, který by měl být hotový a schválený do poloviny dubna. Celá norma by pak měla dolní komorou projít do konce pololetí, účinná bude podle dosavadních informací od ledna 2015. Ondráčka nicméně optimismus kabinetu ohledně předloženého časového harmonogramu nesdílí; navíc upozorňuje, že přílišný spěch by se mohl negativně projevit na kvalitě zákona.
Služební zákon má redukovat vliv politiků na chod státní správy. Česká republika je jediným členským státem Evropské unie, který normu o státní službě ještě nepřijal.
