Praha - Soudy, opatrovníci i poskytovatelé sociálních služeb se chystají na změny, které přinese nový občanský zákoník v souvislosti s odebíráním právní způsobilosti. 28 tisíc lidí, kteří jsou dnes v Česku svéprávnosti zbavení, se od nového roku dočkají posílení svých práv. Změnit by se mělo i postavení opatrovníků. Příslušný zákon, který na nový občanský zákoník navazuje, by ale měla ještě posoudit vláda.
Jaroslava Červenku zbavil soud právní způsobilosti v roce 2005, a to bez jeho přítomnosti. Jeho bývalá opatrovnice jej navíc po dlouhých sporech poslala do ústavu. Pan Červenka o ústavu mluví jako o těžkém vězení, kde strávil 7 a půl měsíce, k dispozici neměl ani mobil. Z léčebny mu pomohl až ombudsman a Liga lidských práv. O svou svéprávnost se ale dál soudí.
Podobný případ by se příští rok už opakovat neměl. Nový občanský zákoník totiž ruší možnost úplného zbavení svéprávnosti. Umožňuje pouze její omezení, a to ještě jen rozhodnutím soudu a na maximálně tři roky. Podle Stanislava Skalického, ředitele Asociace občanských poraden, budou člověku práva rozhodovat sám o sobě vždy do určité míry zachována.
Tísíce případů budou soudy znovu projednávat, zahlcení se nebojí
V Česku žije asi 28 tisíc lidí úplně zbavených právní způsobilosti. Jejich případy teď budou muset soudy znovu projednat. „Občanský zákoník ukládá lhůtu 3 roky, takže neočekáváme, že by ta agenda zahltila soudy,“ uvedla Štěpánka Čechová, mluvčí ministerstva spravedlnosti.
Změna systému se dotkne i samotných opatrovníků. Ti se budou muset více ohlížet na přání svých klientů a pomáhat jim se začleňováním do společnosti. „Přechází se z pečovatelského modelu na model podpory,“ dodává Skalický.
Vláda navíc dostane na stůl zákon, podle kterého by opatrovníkem měl primárně být někdo z rodiny či jiná blízká osoba. Veřejný opatrovník by měl být až poslední možností. Zákon také počítá pro tyto pomocníky s lepší podporou a službami. Do budoucna by navíc opatrovnictví mohlo být i profesí - podobně jako tomu je u pěstounů.
