Příští týden v pondělí začíná ustavující schůze Poslanecké sněmovny, vzešlé z říjnových voleb. Některým nováčkům může trvat adaptace na parlamentní poměry půl roku, jiní se však těžko přizpůsobí v průběhu celého období, řekla v pořadu Devadesátka ČT24 bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která zahajuje již své šesté období v parlamentních lavicích.
Někteří nováčci se ve sněmovně do půl roku rozjedou, jiní se budou trápit, říká zkušená Němcová
83 minut
Ustavující schůze nové Poslanecké sněmovy, téma Devadesátky ČT24
Němcová vidí dvě hlavní skupiny poslanců-nováčků (124 z celkem 200). Někdo se podle ní zadaptuje velmi rychle, třeba i díky předchozí přípravě z komunální nebo krajské politiky. Nebo byl také profesně blízko, kupříkladu politologové či ústavní právníci. „Ti do sebe rychle natáhnou chod sněmovny a začnou fungovat naprosto suverénně. Ale o moc dříve než za půl roku to nejde.“
Do druhé skupiny patří podle ní lidé, kteří „úplně ztvrdnou“. Když se mají postavit k řečnickému pultu, s 200 tvářemi kolem a zformulovat myšlenku a obhájit svůj názor, tak se toho najednou leknou. „A třeba se stane, že v průběhu volebního období se velmi těžko sami sebe najdou a těžko se zadaptují na tu situaci,“ řekla poslankyně.
Nejde přitom podle ní ani tak o to naučit se různým kličkám, ale jít a třeba si nechat za svůj názor vynadat, „což ne každému se chce do té bitvy, do té vřavy vstoupit“. Když dotyčný vidí ostré střety, ke kterým ve sněmovně dochází, může ho to odradit.
Sněmovna, schůze
Člen vyjednávacího týmu a jediný kandidát na předsedu sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pořadu řekl, že vzhledem k vyjádřené podpoře některých stran věří ve své středeční zvolení.
Pokud se tak stane, bude na základě výlučné pravomoci předsedy sněmovny – i na základě dosavadních dohod mezi zastoupenými politickými stranami – navrhovat pět pozic místopředsedů (v minulém období byli čtyři místopředsedové).
Radek Vondráček
Zatím je známo, že svého místopředsedu by měli mít KSČM, SPD a Piráti. O dalších dvou příčkách by se mělo rozhodovat podle „výsledku na pásce“ při říjnových volbách. „Tedy druhý až šestý by měli mít svého místopředsedu. Doufám, že se na tom nezasekneme“.
Hnutí ANO nebude pro sebe tyto dvě pozice požadovat, i když by na to mělo podle výsledků nárok, dodal.
Sněmovna, poslanecké kluby
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v předtočeném příspěvku uvedl, že prioritou je pro něj schválení státního rozpočtu. To si vyžaduje zvolit rozpočtový výbor, jeho předsedu a projednat návrh rozpočtu, schválený končící vládou.
To má pro něj přednost před požádáním nové vlády o důvěru. „Pokud zvládneme letos požádat o důvěru pro vládu, tak to zvládneme. Když ne, tak to zůstane na leden“.
Řekl, že by nebyl problém sestavit vládu z poslanců ANO, ale on by chtěl, aby do vlády přišli „už zorientovaní lidé, kteří tam už v minulosti třeba byli, jsou experty“. Prezidenta hodlá požádat o termín schůzky v týdnu po 27. listopadu, na které by mu chtěl předat seznam kandidátů na ministry.
- Zahájení 20. 11. 2017
- Pondělí
- Slib předsedajícího a poslanců
- Ustavení mandátového a imunitního výboru
- Podání návrhů na předsedu
- Podání návrhů na zřízení výborů
- Středa
- Volba předsedy
- Podání návrhů na místopředsedy
- Pátek
- Volba místopředsedů
- Schválení termínu 2. schůze
První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek řekl, že pro jeho stranu je důležité, aby vše bylo čitelné, zřetelné. „Aby se nehrála hra na to, že někdo je v opozici, někdo je ve skoropozici, někdo teprve uvidí, až co dostane za nabídky a někdo že je už jakoby ve vládě.“ Podle něho to nyní není vůbec čitelné.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v pořadu Devadesátka ČT24 označil svou stranu za konstruktivní opozici, která má svých 20 priorit a pro jejich naplnění bude hlasovat. Odmítl dělat „trucpolitiku“, tedy dřívější politiku opozice vždy hlasovat proti vládě a naopak.
Politika v přímém přenosu kompromisům nepřeje
Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a spolupracovník ČT Kamil Švec se domnívá, že současná jednání protahuje i to, že nejsou diskrétní. Všichni podle něho komunikují přes tiskové konference, zatímco by to mělo být o diskrétním vyjednávání, o kompromisech, aby strany neztratily svou tvář. V nacházení kompromisů podle něho spočívá podstata politiky.
Němcová k tomu uvedla, že chybějící diskrétnost souvisí jednak s vývojem na domácí politické scéně, jednak na mediální scéně. „Řada politiků se předhání, aby to měli u novinářů dobré. Utíkají něco sdělit z jednání, aby byli zajímaví, aby o nich média příště věděla a mohla jim to v nějaké podobě vrátit zpátky“.
Některé kompromisy jsou podle ní bolavé pro obě strany a je lepší se o ně pohádat a vyříkat si je uvnitř, protože jinak to odpuzuje voliče. Když je vše zveřejnováno, řekla s poukazem na Piráty, „pak si připadáte jako v blázinci“.
Podle ní každý zná ze svého profesního života, že u některých věcí se chodí na veřejnost až s konečným rozumným výsledkem. Ten se pak obhajuje, aby ho ti, kterým je určen, pochopili a přijali, dodala Němcová.
