Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech u Písku se nacházela v areálu bývalého vepřína. Trosky tábora byly viditelné ještě v 70. letech, kdy se za komunistického režimu vepřín stavěl. Oznámil to vedoucí týmu archeologů Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity. Muzeum romské kultury chce v místě, na němž stojí bývalý vepřín, vybudovat památník romského holocaustu.
Největší část romského tábora v Letech byla v areálu vepřína, odhalil průzkum
Nový památník má být v místě bývalého vepřína otevřen v roce 2023 (zdroj: ČT24)
„V areálu vepřína se nachází největší část tábora, vně vepřína zasahuje možná deset procent. Teď je to naprosto jednoznačné, vyplynulo to z našeho výzkumu. Zároveň je překvapivým zjištěním, že velká část tábora nebyla zničena. Trosky se zachovaly velice dobře dodnes, jsou překryté navážkami,“ řekl Vařeka.
Velice překvapivé je, že archeologický výzkum jednoznačně prokázal, že v době, kdy se začal vepřín budovat, musely být trosky tábora viditelné na povrchu, zdůraznil Vařeka. „Ještě v 70. letech tábor, jeho pozůstatky, půdorys, základy, některé spálené konstrukce, to muselo být viditelné přímo na povrchu. Naše zjištění potvrzují také letecké snímky, v té době tajné, které pořizovala československá armáda,“ dodal.
Do odpadní jímky, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. „V jímce jsou také předměty vězňů jako součásti oděvů, obuvi i několik drobných šperků,“ vyjmenovává archeolog.
Archeologický průzkum na místě bývalého tábora v Letech (zdroj: ČT24)
Archeologové zjistili, že při stavbě hal vepřína byla část tábora zničena, dělníci ji odbagrovali v druhé polovině 70. let. „Ovšem zemina včetně trosek části tábora byla navezena na přilehlou louku a navážky zakonzervovaly velkou část tábora,“ řekl Vařeka.
V západní části vepřína odhalili archeologové dřevěné domky, dva dodatečně přistavěné velké, měly kamenné podezdívky, někdy jen cihlové podklady. Zachovalo se i zázemí tábora jako prádelna, umývárna, stáj, dezinfekční stanice a odpadní jímka.
Průzkum na místě odhalil hroby, včetně dětských
Letos v září našli archeologové při průzkumu v Letech hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let, hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Našli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes sedmdesát dětí. Hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních.
Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. V devadesátých letech v něm začala podnikat firma Agpi. Ve třinácti halách chovala 13 tisíc prasat. Loni stát vepřín koupil za více než 450 milionů korun. Nově má areál k dispozici Muzeum romské kultury. Do konce roku 2020 by měl být vepřín zbouraný. Demolice a průzkum mají stát 111 milionů korun.
Vedoucí oddělení památníků holocaustu Muzea romské kultury Monika Duždová oznámila, že muzeum vyhlásí 14. října na podobu památníku architektonickou soutěž. Vítěz by měl být znám v červnu 2020. Památník by se měl začít stavět v roce 2021, areál chce muzeum otevřít v roce 2023. Na stavbu má příslib milionu eur, tedy zhruba 26 milionů korun, z norských fondů a půl milionu eur na expozice a aktivity.
„Výzkum dokázal, že existence tábora na tomto místě opravdu byla. Romové, veřejnost i politici nebudou teď moci vyvrátit to, co bylo dokázané. Vnímám to (výzkum) velmi pozitivně,“ upozornila Duždová.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi šest set Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.