Archeologové Západočeské univerzity v Plzni objevili pohřebiště vězňů romského tábora v Letech u Písku. Nachází se v blízkosti pietního místa, které oběti romského holocaustu připomíná. Muzeum romské kultury chce v místě tábora vybudovat nový památník a otevřít ho do roku 2023.
Archeologové odhalili hřbitov s ostatky Romů z koncentračního tábora v Letech
Archeologové odhalili hřbitov s ostatky Romů z koncentračního tábora v Letech (zdroj: ČT24)
Tábor v Letech vznikl v roce 1940 jako pracovní, později tam byli shromažďováni Romové před transportem do vyhlazovacího tábora. Zařízením v Letech prošlo na třináct set lidí, 326 z nich tu zemřelo, dalších pět set pak skončilo v Osvětimi.
Do roku 1943 se vězni pohřbívali v nedalekých Mirovicích, pak bylo zřízeno provizorní pohřebiště. Jeho přesné umístění ale zůstávalo dlouho neznámou, archeologický průzkum se totiž předtím nikdy nezrealizoval.
Teď však po dvou letech pátrání archeologové ze Západočeské univerzity lokalizovali hroby s ostatky. Nachází se jen pár desítek metrů od současného žulového památníku.
Bude možné přesně vyznačit místo, kde se hřbitov obětí nachází. Poprvé v Evropě se podařilo odhalit hroby obětí nacistického pronásledování Romů a Sintů.
„Památník vznikl na místě, o kterém se soudilo, že představuje takzvaný provizorní táborový hřbitov,“ poznamenal vedoucí výzkumu Pavel Vařeka z plzeňské univerzity.
Jedním ze znaků, který přivedl stavitele pomníku na toto místo, byly jámy, jež se v lokalitě nacházejí. „Byly považovány za prosedající výplně hrobů,“ přiblížil Vařeka. „Už před rokem jsme v místě prováděli první archeologický zjišťovací výzkum a žádné hroby jsme nenašli,“ popsal.
Postupně aplikovali různé archeologické metody, aby se k pravému místu dostali. „Existuje plánek hřbitova se zakreslením všech hrobů, existují náčrty, ale archivní dokumenty jsou velice nepřesné ohledně lokalizace hřbitova, některé uvádějí dvě stě metrů, některé čtyři sta metrů jihovýchodně od tábora,“ poznamenal Vařeka.
Nakonec uspěli. „Podle písemných pramenů by na místě mělo být pohřbeno 120 jedinců, z toho více než sedmdesát dětí,“ přiblížil archeolog. Na malé části, kterou odhalili, se nacházejí hrobové jámy různé velikosti.
„Jsme domluvení s pozůstalými, že můžeme odhalit dva hroby. Jeden je dospělý jedinec, druhé je malé dítě,“ nastínil Vařeka. Mezi pochovanými je tak i nanejvýš čtyřicetiletá žena, která byla pohřbena v úzké rakvi, ležela na boku a těsně před smrtí jí někdo vyrazil zuby.
Veškeré ostatky zůstanou na místě, žádná exhumace se dělat nebude. Vědci pouze odebrali vzorky kvůli identifikaci a hledání příbuzných.
Nová podoba pietního místa
Samotný tábor stával poblíž místa, kde jsou dnes objekty po vepřínu, který se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. Loni stát vepřín odkoupil. Teď jsou budovy prázdné a čeká se na jejich demolici.
„Bude záležet na výsledku architektonické soutěže o budoucí podobu památníku. Soutěž budeme vyhlašovat v září. V dubnu či květnu příštího roku bychom měli znát výsledek,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Podle ní není povědomí veřejnosti o romském holocaustu ideální. „Problém vidím především ve vzdělávání, nedaří se dostávat informace o holocaustu Romů a Sintů do učebnic i výuky. Snažíme se školy přesvědčovat, aby k nám chodily kvůli výuce, ale většinou si stěžují na nízkou časovou dotaci na tato témata,“ podotkla Horváthová.
Tábor v Letech