Navrhl zákon proti hanobení prezidenta. Češi ještě nedozráli, tvrdí komunista Ondráček

Nahrávám video

Skupina šesti desítek poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení. Podle předkladatele návrhu Zdeňka Ondráčka (KSČM) tím reagují na údajné urážky hlavy státu, které podle něj v poslední době sílí.

Kde se návrh zrodil, na co přesně reagujete?

Návrh vychází z toho, jaký je vývoj v Česku a to, co se v posledních měsících a letech děje. Je to reakce na to, že jsme zřejmě nedozráli do stavu, kdy bychom nemuseli některé projevy upravovat veřejným trestním právem.

Na co konkrétně reagujete? V důvodové zprávě se píše, že jsme stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů. Co bylo tím motivem, na který se skupina 60 poslanců rozhodla takto reagovat?

To nemusí být jedna konkrétní věc ani jedna kauza, ale je to vývoj. Česká republika prochází nějakým vývojem a v minulosti jsme některé zákony rušili s tím, abychom po pěti šesti sedmi letech zjistili, že to nebylo správně, a do práva jsme je zase zavedli. Něco podobného vidíme teď při ochraně úředních osob.

V roce 1997 skončilo ustanovení o hanobení prezidenta. Zákonodárci ho tehdy vypustili s argumentem, že přijetí novely vyplynulo z přesvědčení, že zvýšená trestněprávní ochrana není prostředkem, kterým by si prezident měl zajistit vážnost a úctu u spoluobčanů.

Tenkrát byl na to takový názor. My v současné době jsme dospěli k závěru, že nějaká ochrana prezidenta republiky by měla být. A navrhli jsme tento pozměňovací návrh. Je legitimní, aby se Poslanecká sněmovna tímto názorem, který podpořilo šest desítek poslanců, zabývala. Rozhodneme v rámci demokratického hlasování.

Za co konkrétně chcete, aby občané byli trestáni? Pokud je tam škála od peněžních sankcí po rok vězení, jaké konání tím chcete postihovat.

Pokud se podíváte do ustálených judikátů v českém právu, tak si přečtete, co je hanobení… Každý musí mít v sobě, jestli chce s někým diskutovat, polemizovat o nějaké věci, nebo chce daného člověka pouze urážet. Pokud má být smyslem komunikace pouze osobní útok, verbální urážky toho nejhrubšího kalibru, tak si myslím, že se Česko neubírá tím správným směrem. Dospěli jsme k tomu u úředních osob a myslím, že je načase, abychom k tomu dospěli i u ústavních osob, v našem případě u prezidenta republiky. 

V důvodové zprávě například zmiňujete, že v červenci letošního roku nizozemský soud poslal do vězení na 30 dní pisatele hanobícího článku na Facebooku na adresu královské rodiny. Znamená to, že toto by bylo něco, co byste chtěli zákonem postihnout?

Každé jednání, kterého se občan dopustí, je potřeba posuzovat individuálně. Od toho máme orgány činné v trestním řízení, aby posoudily, zda dané jednání vykazuje znaky trestného činu. Jsou-li naplněny znaky trestného činu, zda takové jednání je i společensky škodlivé, aby byla naplněna podstata trestného činu hanobení prezidenta republiky. Pokud ne, tak se jedná o přestupkové jednání podle paragrafu 5 nového zákona o přestupcích. 

Celý rozhovor s předkladatelem návrhu Zdeňkem Ondráčkem ve videu.

  • Hned po vojně v roce 1988 začal Zdeněk Ondráček pracovat u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. V lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu se podílel na tvrdém zásahu proti demonstrujícím studentům. Pro časopis Mladý svět tehdy přiznal, že mlátil lidi a obuškem dvakrát uhodil dívku, když na něj plivla a dala mu facku.
  • V rozhovoru pro tehdejší Československou televizi Ondráček jako tzv. agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Do KSČ vstoupil v srpnu 1989, tři měsíce před pádem režimu. Hned v únoru následujícího roku ze strany vystoupil.
  • Později Ondráček pracoval u policie a byl vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Od policie odešel v říjnu 2011.
  • Do KSČM vstoupil v roce 2012, o rok později se stal poslancem. Ve sněmovně vede podvýbor pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby a je členem ústavně právního výboru. Po jeho zvolení do sněmovny vznikla petice, která ho vyzývala k rezignaci. Ondráček se dostal do sporu i s Miroslavem Kalouskem, který ho ve sněmovně vzhledem k jeho minulosti označil za „komunistickou mlátičku“ a „komunistického fízla“. Mandátový a imunitní výbor Kalouskovi přikázal se Ondráčkovi omluvit, ten to odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 4 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.