Praha - Na vědu a výzkum půjde podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) letos nejvíce peněz v historii, a to 26,9 miliardy korun. Je to o 1,2 miliardy více než loni. Vláda je podle Bělobrádka také připravena letos na základní a aplikovaný výzkum uvolnit dalších 600 milionů, a to na základě kontroly vědeckovýzkumných center.
„Jsem velmi rád, že se nám podařilo přes Radu pro vědu, výzkum a inovace (RVVI) dostat do systému z národního rozpočtu nejvíce peněz v historii. Není tedy pravda, že by výdaje ze státního rozpočtu do vědy poklesly,“ uvedl vicepremiér. Meziročně se jedná o navýšení o 300 milionů. O dalších 0,9 miliardy byl letošní rozpočet navýšen už loni. Čísla ale nezahrnují peníze z evropských fondů.
Bělobrádek nicméně není spokojen s tím, že výdaje jsou na úrovni 0,7 procenta HDP, což je méně než jedno procento, které doporučuje lisabonská strategie. Česko se nad něj dostávalo právě jen díky evropským fondům, poznamenal vicepremiér. Podstatná část přitom šla do vzniku nových výzkumných infrastruktur, nikoliv do lidských zdrojů a vybavení.
Bělobrádek: Financování vědy by měl řídit speciální úřad
Problém Bělobrádek nevidí v přísunu peněz, výzkum a vědu prý trápí spíše systém a jeho efektivita. Pokud se bude i dále zvyšovat rozpočet na vědu, musí se podle Bělobrádka peníze z veřejných zdrojů využít efektivně. Chtěl by proto zřídit centrální autoritu čili ministerstvo nebo úřad, který by financování vědy řídil. Připravit ho chce pro svého nástupce.
Bělobrádkův úřad nyní chystá rozpočet na rok 2016, jakou částku pro vědu by si představoval, ale nechtěl říct. Už dříve nicméně prohlásil, že chce, aby ročně šlo na výzkum 35 miliard korun ze státních a evropských zdrojů. Dnes zopakoval, že chce udělat výhled rozpočtu do roku 2020, kdy by se měly zřejmě příjmy z evropských fondů omezit. Vicepremiér připravuje také novelu zákona o vědě a výzkumu. Řešit chce i budoucnost velkých výzkumných center. Pro letošní rok vyjednal z národních zdrojů dalších sto milionů korun, které se budou investovat do jejich revize.
