V Ústeckém kraji by měla dohromady šest lomů zatopit voda. Stát je chce propojit kanály. Měla by tak vzniknout průtočná kaskáda s vodními elektrárnami. Ty by mohly vyrobit tolik elektrické energie jako dva jaderné bloky, uvedl v pátek ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).
Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tam doly už zavřené, rekultivované i stále funkční. Jezero už vzniklo na místě dolu u Ústí nad Labem, napuštěno je jezero Most.
Také těžba v lomu ČSA skončí asi za pět let. Obnovená je zhruba polovina vytěženého území. V další části se pak asi na 700 hektarech počítá s jezerem, hlubokým až 130 metrů. S napouštěním by se mělo začít v roce 2026.
„Budeme mít řádově několik dalších let nebo až desítek let na to, aby se to dalo do stavu, který očekáváme,“ uvedl ministr průmyslu. „Rekultivace bude stát někde nad tři miliardy korun a ty prostředky budeme mít,“ ujistil generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas.
Podle současných návrhů by se tak postupně uhelný region měl přeměnit v soustavu jezer, díky čemuž by se mohla podkrušnohorská uhelná pánev stát zásobárnou vody a současně zdrojem elektrické energie z vodních elektráren.
Vzniklo by tím největší vodní dílo v Česku. Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubických metrů. „Pokud by vznikla obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, vznikla by i možnost vytvořit energetické zdroje přibližně v rozmezí 1000 až 2000 megawatt, což vlastně znamená, že bychom vytvořili zdroj na úrovni dvou jaderných reaktorů,“ popsal Havlíček.
Z „měsíční krajiny“ by mohla být i rekreační oblast
Soustava jezer by mohla sloužit i k rekreaci. Energetické využití jezer se podle ministra s rekreací nevylučují. Jestli ale po těžbě obnovené pozemky stát předá městům nebo jim je bude pronajímat, není zatím jasné. „Pokud by to tak bylo a zůstala by jezera ve vlastnictví státu s možností využití na rekreaci, tak bychom se tomu rozhodně nebránili,“ uvedl primátor Mostu Jan Paparega (ProMOST).
Všechny potřebné studie má ministerstvu průmyslu a obchodu do poloviny roku 2020 předložit státní podnik Palivový kombinát Ústí, který území zasažená těžbou spravuje. O podobě rekultivace hnědouhelných lomů na Mostecku a Chomutovsku má být definitivně rozhodnuto do konce příštího roku.
„Chceme vidět výsledky takzvané studie proveditelnosti, která nám ukáže ekonomickou náročnost, energetickou příležitost, technologické možnosti a samozřejmě i environmentální možnosti, které jsou s tím spojené. K 30. červnu Palivový kombinát Ústí předloží tuto studii proveditelnosti. A v následujícím pololetí, tedy do konce roku 2020, musíme mít rozhodnuto a musí to být stvrzeno vládním usnesením,“ dodal Havlíček.
Podle ředitele Palivového kombinátu Ústí Pavla Lence je samotná rekultivace prací na několik desítek let. Na financování náročných úprav chce stát podle ministra ve velké míře využít peníze z evropských fondů.
