Po dvě stovky let od začátku éry průmyslové revoluce byla celosvětová spotřeba uhlí na neustálém vzestupu. V posledních letech křivka růstu výrazně zpomalila a podle závěrů nejnovější studie londýnských výzkumníků z Grantham Institute je pravděpodobné, že okolo roku 2020 by dokonce globální poptávka po uhlí měla začít klesat.
Dobrá zpráva pro ochranu klimatu. Celosvětová spotřeba uhlí by po roce 2020 měla začít klesat
Přímo to souvisí s úsilím lidstva snížit emise skleníkových plynů a zpomalit tak změnu klimatu. Právě při spalování fosilních paliv, zejména uhlí, se do ovzduší dostává nejvíce těchto emisí způsobujících bezprecedentní globální oteplování. Státy ve svých strategiích v rámci vlastních energetických politik proto pracují na tom, aby postupně snižovaly svou závislost na uhlí jako zdroji pro výrobu elektřiny a tepla.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) spočítala, že v roce 2013 bylo na naší planetě spáleno skoro osm miliard tun uhlí (7 876 Mt) a při tomto procesu uniklo do ovzduší 14,8 gigatun emisí oxidu uhličitého. Pro představu: za jeden kalendářní rok emituje lidstvo do atmosféry přibližně 40 gigatun uhlíku, tedy uhlí patří v tomto směru velmi významný podíl.
Tahounem růstu spotřeby je Asie
Za fakt, že poptávka po uhlí stále roste, i když už ne tak dramaticky jako v minulé dekádě, stojí ekonomický a průmyslový rozmach Indie a regionu jihovýchodní Asie. V zemích jako Indonésie, Thajsko či Vietnam existují ambiciózní plány výstavby nových uhelných elektráren, často s výraznou finanční injekcí od čínských, japonských či jihokorejských investorů. Japonsko i Jižní Korea také chystají své projekty nových uhelných elektráren.
Indická státní elektrárenská společnost NTPC plánuje v příštích pěti letech investovat deset miliard USD (230,4 miliardy Kč) do výstavby nových uhelných elektráren. Investici firma plánuje navzdory odhadu místního úřadu pro regulaci elektrárenského trhu, že současné elektrárny ve výstavbě budou schopné uspokojit poptávku v zemi až do roku 2027, a ekologickým obavám, napsala agentura Reuters.
Pokud bude plán schválen, mohl by zbrzdit snahy Indie o omezení emisí skleníkových plynů a vyvolat otázky, zda premiér Naréndra Módí dodrží své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody. Indie je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě.
Podle poradního úřadu vlády NITI Aayog více než 300 milionů z 1,3 miliardy obyvatel Indie stále není připojeno k elektrárenské síti.
Energetiku čeká zásadní proměna
Má-li dojít k požadovanému snížení celosvětových emisí CO2, má před sebou radikální řez především světová energetika a její národní komponenty. Poněvadž právě sektor výroby elektrické energie je spolu s dopravou zodpovědný za podstatnou část těchto emisí. Šedesát procent globálních emisí skleníkových plynů způsobených lidskou činností vzniká při spalování fosilních paliv.
„Bude to proměna výjimečná svým rozsahem, hloubkou a rychlostí,“ zdůrazňuje letos publikovaná studie pod názvem „Perspectives for the energy transition“, jež je společným dílem Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA). Podle této studie je v návaznosti na stanovené cíle Pařížské klimatické dohody nezbytné, aby množství emisí CO2 kleslo v oblasti energetiky o 70 procent, a to do roku 2050 - myšleno v porovnání se současným stavem.
Stejně dramaticky se promění skladba energetického mixu. Do roku 2050 by se měl podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny vyšplhat z nynějších 15 na budoucích 65 procent. Pochopitelně na úkor fosilních paliv, z nichž nejvíce bude upozaděno uhlí - výhled pro rok 2050 počítá s osmdesátiprocentním propadem používaného množství této suroviny. Vedle toho bude třeba, aby se kontinuálně zvyšovala energetická účinnost.