Ministerstvo zdravotnictví se staví proti HHC, reaguje na otravy mladistvých i dětí

Nahrávám video
V Česku přibývá případů otrav HHC. Ministerstvo zdravotnictví chce proto látku zakázat
Zdroj: ČT24

Ministerstvo zdravotnictví chce v řádu dní najít řešení pro zákaz prodeje cukrovinek s polosyntetickým kanabinoidem HHC. V posledních týdnech se látkou přiotrávilo několik mladých lidí, záchranáři v Karlovarském kraji o víkendu vyjížděli k několika případům intoxikace. Potraviny s kanabinoidem HHC jsou volně prodejné například v pouličních automatech nebo trafikách.

Záchranná služba v Karlovarském kraji za víkend vyjížděla k sedmi případům intoxikace látkou HHC, kterou se otrávili mladí lidé. Po požití zkolabovali, informoval mluvčí krajské záchranné služby Radek Hes. „Jednalo se o pacienty ročníků 2003 až 2005. Dvě osoby byly ponechány na místě v péči rodinného příslušníka. Ostatní byly převezeny s poruchou vědomí nebo nevolností do zdravotnického zařízení,“ uvedl.

Už na konci ledna Karlovarská krajská nemocnice varovala, že případů otrav látkou HHC přibývá. „Karlovarská krajská nemocnice eviduje od počátku letošního roku pět případů předávkování dětí a mladistvých volně dostupným doplňkem stravy s obsahem HHC (převážně v podobě gumových medvídků) a nesčetně případů u dospělých,“ upozornila nemocnice.

Poslední případ se týkal otravy žáků základní školy, kteří požili právě gumové medvídky s látkou HHC. Podle lékařů z karlovarské nemocnice u intoxikovaných pacientů nastanou po požití poruchy vědomí, které mohou trvat 24 až 48 hodin, výkyvy nálad či nevolnost, může se projevit agrese. Případem se zabývá i policie.

Ministerstvo chce prodeji cukrovinek s látkou zamezit

HHC neboli hexahydrokanabinol je derivát tetrahydrokanabinolu (THC), což je hlavní účinná látka v marihuaně. HHC je vyráběn převážně chemicky a v Česku není na seznamu zakázaných látek.

„Situace je vážná, proto ji chceme řešit co nejrychleji. Věřím, že řešení najdeme v řádu dní,“ konstatoval mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Resort podle něj navrhoval zařazení HHC na seznam zakázaných látek už v červenci loňského roku, vláda s tím ale tehdy nesouhlasila.

Místo zákazu vznikla novela zákona o návykových látkách, která by tyto takzvané psychomodulační látky nezakázala, ale umožnila jejich regulaci, například zákaz prodeje dětem. Ve sněmovně je ve druhém čtení.

Cukrovinky s HHC se neprodávají jako potraviny, ale nabízejí se jako takzvané sběratelské předměty v trafikách nebo v pouličních prodejních automatech. Pokud by vláda rozhodla, že je zařadí na seznam návykových látek, byl by jejich prodej nelegální. Druhá zvažovaná možnost je podle Jakoba takzvané opatření předběžné ochrany.

Vobořil apeloval na výrobce, aby produkty stáhli

Na riziko HHC, které zatím není legislativně nijak regulované, vedle ministerstva před dvěma týdny upozornil i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle pondělních Lidových novin uvedl, že by Státní zdravotní ústav měl iniciovat kroky směrem ke Státní zemědělské a potravinářské inspekci, které náleží dohled nad potravinami. Vzniknout by pak měla vyhláška obecné povahy.

Nabízení těchto produktů formou atraktivní pro děti a ve formě potravin považuje koordinátor Vobořil za krajně neetické. „Vyzývám výrobce a prodejce produktů obsahujících HHC, aby přehodnotili své postupy a takové produkty stáhli z oběhu. Podobně žádám o totéž s dalšími možnými produkty řady kanabinoidních látek, které jsou již připraveny podle informací k dostupnosti na trhu. V opačném případě stát bude muset reagovat mnohem razantněji,“ uvedl v prohlášení před dvěma týdny Vobořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...