„Problém je, že zakážeme jednu látku, místo abychom ji dobře zregulovali, a už je nachystaná další látka, která je ještě potentnější,“ uvedl v 90' ČT24 národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil v souvislosti s případem otrav žáků základní školy v Karlových Varech. Předávkovali se bonbony obsahujícími HHC a skončili v nemocnici. Zákon, který má prodej výrobků s HHC omezit, je nyní ve sněmovně. Šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych míní, že čím více času se trhu nechá, tím více bude narůstat uživatelů těchto látek. Podle něj by se zakázat měly.
„HHC dětem do ruky nepatří a model, který může být funkční, je to, že trh má být substituovaný méně rizikovými látkami, a to do té míry, že se to dětem nemá dostat do ruky,“ vysvětlil Vobořil s tím, že podobné látky mají prodávat například specializované prodejny. Fungovat by mělo ověření věku a trestat by se mělo nikoliv pokutami, ale odebráním licence obchodům, které regule poruší, dodal.
Vobořil podotkl, že okamžitý zákaz nic nevyřeší. „Mám obavu, že hned poté přijdou další látky, které budou ještě potentnější, a budou ve stejné šedé zóně. Jsou tu prodejci, kteří jsou, řekněme, příčetní, a pak jsou skupiny, za kterými stojí velké prostředky mimo Českou republiku,“ podotkl Vobořil s tím, že jde často o čínské a ruské hráče s dlouhodobým plánem.
„Zakážete jednu látku a přichází druhá, mají to přichystané. (...) Je to neustálý kolotoč, kdy vytvoříme kouřovou clonu, že jsme něco vyřešili, a ono se to nevyřešilo, proto tvrdím, že je potřeba to udělat jinak,“ dodal Vobořil. Podotkl, že zákon je ve sněmovně od podzimu a probíhá parlamentní koloběh, do čehož zasahují i obstrukce. Mezitím je však podle něj namístě přemýšlet i o dočasném zákazu.
Podle něj je rovněž potřeba vyřešit také to, že něco vypadá jako bonbón či cukrovinka a zároveň je na obalu napsáno, že jde o dekorativní předmět. „Bude potřeba něco změnit i v potravinářském zákoně,“ je přesvědčen. Zmínil, že nový zákon bude řešit to, aby se tyto produkty neprodávaly v automatech, obal by měl být takový, aby nebyl atraktivní pro děti.
Čím delší čas, tím větší riziko, kontruje Frydrych
Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych zmínil, že dvanáct zemí v Evropě má HHC a podobné látky na seznamu zakázaných a dalších dvanáct je v podobném vakuu jako Česko. „Již druhým rokem hovoříme o tom, že hledáme pragmatické a rychlé řešení, a to řešení jsme nenašli,“ zdůraznil s tím, že už v roce 2012 se do Česka dostaly nové psychoaktivní látky z Polska.
„To jsme řešili tím, že jsme třiatřicet látek během tří měsíců dali na seznam zakázaných látek. Producenti a distributoři se přeorientovali na další země, které neměly tuto restriktivní právní úpravu,“ podotkl s tím, že nyní je připraveno dalších 146 dalších substancí, které jsou navrženy na přidání na seznam zakázaných.
„To, že prodejci obcházejí legislativu, která je výčtová, obcházejí chemické charakteristiky, je běžnou věcí a my jsme s tím schopni pracovat,“ domnívá se a nemá pocit, že by u dosud zakázaných látek ze skupiny psychoaktivních substancí došlo k přemrštěné kriminalizaci dovozců či prodejců.
Zákaz HHC a podobných je podle něj exekutivní rozhodnutí. „My jako Národní protidrogová centrála jsme navrhovali již třikrát zařazení těchto produktů na seznam zakázaných látek. (…) Víme, že čím delší čas se trhu nechá, tím více uživatelů bude tyto látky užívat – náhodně a experimentálně – a bude se zvyšovat riziko intoxikací,“ dodal.
Kratom i energetické nápoje
Kromě produktů s HHC se legálně dají koupit i další výrobky, které se mohou lehce dostat k dětem. Například kratom, nejrůznější energetické nápoje nebo výrobky s obsahem CBD. Ty sice nemají psychotropní účinky, podle adiktologů ale jejich užívání dětem může škodit.
„CBD sice není psychoaktivní, tedy nevyvolává kvalitativní změny vědomí, že by to dítě mělo halucinace, to se nestane, ale je tlumivé, relaxační a dítě to na sobě nedokáže poznat,“ přiblížil adiktolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Adam Kulhánek.
Nejedná se o nelegální produkty a jejich prodej zákon neomezuje ani věkem. Podle odborníků by ale dostupné dětem být neměly – podobně jako se o tom uvažuje u kratomu. Ten je nejčastěji k sehnání na internetu nebo ve specializovaných prodejnách. Výjimkou ale není ani běžná večerka.
„Je to tradiční rostlinou, která se užívá jak v Indonésii, tak v Malajsii, v Thajsku – ona se tam užívá pro zvládání těžké práce, protože to nastimuluje a zároveň to trochu otupí bolest,“ dodává Martin Kuchař z Ústavu chemie přírodních látek Vysoké školy chemicko-technologické.
V mozku se kratom váže na opiátové receptory a opakované užívání vyvolává závislost. Už minulý rok zákonodárci regulovali prodej nikotinových sáčků – mladiství už si je v obchodě nekoupí. A teď se zpřísnění chystá i pro prodej energetických nápojů. Ze školních automatů sice zmizely, v obchodě je ale prodají každému. Problematické jsou přitom z více důvodů.
„Jedno je obsah kofeinu, který je v nich velmi, velmi vysoký, a tam je problém, že dětský organismus na ten kofein reaguje jinak, než dospělý, (...) zvýšená dechová frekvence, až pocit, že to dítě lapá po dechu, můžou tam být poruchy srdečního rytmu,“ vysvětluje nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger.
Z dlouhodobého hlediska narušuje spánkový režim dítěte. A vadí i vysoký obsah cukru – často je v jedné plechovce množství, které by dítě mělo do svého těla dostat za celý den.
