Kratom a kanabinol HHC nebudou na seznamu zakázaných látek, rozhodla vláda

Nahrávám video
Události: Kratom a kanabinol HHC nebudou na seznamu zakázaných látek
Zdroj: ČT24

Kratom a kanabinol HHC se v Česku na seznam zakázaných látek nezařadí. Vláda rozhodla, že je na něj nezapíše. Na Twitteru to po jednání kabinetu oznámili vládní Piráti. Podle nich se místo zákazu bude klást důraz na nastavení větší ochrany uživatelů. Kanabinol HHC pochází z konopí a kratom z tropické rostliny.

Dotyčné látky se prodávají jako oleje, tinktury, tablety či prášek. Resort zdravotnictví navrhoval zákaz kvůli jejich dostupnosti dětem. Experti hodnotí tyto látky jako méně rizikové, doporučují stanovit pro jejich prodej a kontrolu jasná pravidla.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil už dříve uvedl, že nová legislativní úprava je už připravena a je možné ji rychle přijmout v parlamentu jako poslanecký návrh. Kratom i HHC by měly patřit na seznam psychomodulačních látek. Stanovit by se měla pravidla jejich prodeje a kontroly.

„Již dávno se ukázalo, že tupá prohibice není řešením. O tom se nám podařilo přesvědčit i naše koaliční partnery na jednání vlády. Kratom ani HHC tak nebudou zařazeny mezi zakázané látky. Místo toho bude kladen důraz na větší ochranu dětí i dospělých uživatelů,“ uvedli Piráti. 

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) ve vládě ke schválení zákazu nebyla většina a návrh novely s novými pravidly už v úterý dostala poslankyně vládní ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš. „Na základě koaliční dohody bude zákon co nejdřív novelizován,“ doplnil ministr. Podle něj se díky poslaneckému návrhu legislativní proces urychlí.

Protidrogový koordinátor Vobořil po jednání vlády řekl, že pod normu by se mohli vedle poslankyně ODS podepsat i další zákonodárci vládních stran. Kvůli rychlému přijetí normy oslovil už také opoziční poslance. S některými se během středy setkal, aby návrh objasnil.

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Dvě kategorie látek

Sněmovna v současné době jednu poslaneckou novelu zákona o návykových látkách projednává, týká se nikotinových sáčků. Nová úprava se do ní tak dá přidat. Podle Výborného by měly existovat dvě kategorie látek –⁠ zakázané a striktně regulované. Na druhý seznam by patřily mimo jiné kratom a HHC. Vobořil už dříve prohlásil, že tyto psychomodulační látky by si nemohli koupit lidé do osmnácti let. Prodej by mohl být jen s obsluhou, ne v automatech. Zakázaná by byla reklama.

Protidrogový koordinátor, ministr pro legislativu i vládní protidrogový odbor se stavěli proti zákazu. Upozorňovali na to, že by pak držení kratomu či HHC bylo trestné. Hrozit by tak mohly roky vězení a náklady by si vyžádalo stíhání i soudní procesy. Neschválení úplného zákazu uvítala také Asociace za bezpečné prodejní automaty (ABPA), která sdružuje provozovatele automatů s kanabinoidy. Podle jejího předsedy Vojtěcha Ulmana hrozil vznik černého trhu a šíření neregulovaných substancí. Podobné obavy dříve vyjádřila i Česko-slovenská asociace za kratom, která sdružuje prodejce této látky.

Na seznamu zakázaných látek je v tuzemsku kolem pěti stovek sloučenin. Dělí se do sedmi skupin. Ministerstvo zdravotnictví nyní navrhovalo do dvou nejpřísnějších skupin –⁠ třetí a čtvrté –⁠ vedle kratomu a HHC zapsat i další substance. Podle ministra Výborného vláda schválila rozšíření třetího oddílu. Mezi zakázané látky by tak měly nově patřit syntetické opioidy brorfin, etonitazepyn a protonitazen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...