Zákon upraví prodej CBD, HHC či kratomu, avizuje Vobořil

Látky CBD a HHC či kratom by se nově mohly dostat na nový seznam takzvaných psychomodulačních látek. Na jeho základě by měl být jejich prodej regulován státem. Seznam by stanovila připravovaná novela o návykových látkách, která by podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila definovala prodej a kontrolu těchto substancí.

Vobořil v úterý zmínil, že podle expertů na protidrogovou problematiku nejsou látky tak rizikové, aby se musely zakázat. Doplnil, že je přesvědčen o tom, že by zákaz produktů a represe vedly ke vzniku černého trhu i dopadům na zdraví.

Zákaz výrobků s CBD navrhl nedávno ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Minulý týden po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti) a experty od nařízení ale zatím upustil. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poté řekl, že je připraven navrhnout zákaz kratomu.  

Jejich vyjádření nyní koriguje Vobořil, jehož ambicí je podle jeho slov prosadit novou regulační normu od roku 2024. „Zákon se seznamem psychomodulačních látek je nachystaný v paragrafovém znění i s důvodovou zprávou. Máme pátou verzi novely,“ uvedl. 

Dokončování novely podle Vobořila potrvá ještě zhruba měsíc. Uskutečnit by se měla také ještě jednání se zástupci příslušných inspekcí, které by pak případně mohly produkty kontrolovat. Koordinátor zmínil, že zákon by nejspíš nepředkládala vláda, ale poslanci. Podle něj by tak proces mohl být rychlejší, a chce proto získat podporu zákonodárců z koalice i opozice.

Kanabidoidy CBD a HHC pocházejí z konopí, kratom z tropické rostliny. Prodávají se jako oleje, tinktury, tablety či prášek. Experti hodnotí tyto látky jako méně rizikové, doporučují ale stanovit pro jejich prodej a kontrolu jasná pravidla.

U CBD je podle Vobořila na rozdíl od jiných rostlinných látek situace složitější. Patří totiž mezi takzvané nové potraviny. Výrobky z nich musí procházet složitou certifikací.

Přísná regulace

Prodej výrobků s látkami z tohoto soupisu by se měl podle novely přísně regulovat. Produkty by byly dostupné jen u pultů s obsluhou a koupit by si je nemohli lidé mladší osmnácti let. Stanovilo by se také to, kolik dané látky by mohl výrobek obsahovat, a rovněž by se nastavila kontrola obsahu. Zaměřovala by se také na to, zda produkty neobsahují škodlivé příměsi.

Podle Vobořila by byl seznam otevřený pro případné další nové látky, které by se na trhu objevily. Koordinátor míní, že další takové substance „jsou už určitě ve skladech“.

Na seznamu zakázaných látek je v Česku kolem pěti set sloučenin. Podle Vobořila by se soupis mohl časem také přehodnotit a méně nebezpečné látky by se mohly případně přesunout mezi psychomodulační.