Praha - Pětašedesáté výročí od pražského povstání proti nacistické okupaci si na ministerstvu obrany připomněla zhruba stovka přímých účastníků. Na území Čech začalo povstání v květnových dnech roku 1945, v Praze 5. května. Povstání předcházela ofenziva partyzánských skupin, která v dubnu už přecházela v otevřené střety. 1. května se vzbouřil Přerov, pak další místa v Čechách a na Moravě. O čtyři dny později povstala metropole a s ní celkem 37 měst a 240 obcí.
Jednoho z pamětníků Ottu Parmu zastihl květen v Hloubětíně, bylo mu tehdy 21 let. V německém lazaretu sebral s ostatními 10 pušek a společně zaútočili na místní posádku wehrmachtu. „Mělo to svůj význam, protože Němci se odsud sebrali, naložili všechno a ujeli,“ popsal pro ČT květnové události Otto Parma. Podle pamětníka ale tehdy Němci už nebojovali naplno, a kdyby prý chtěli, snadno si se skupinou mladíků bez vojenského výcviku poradili.
Ludmila Hájková pomáhala v lazaretu:
„Obíhala jsem ordinace a snažila se pro ten náš polní lazaret sehnat co nejvíce léků.“
Povstání významně přispělo ke zhroucení týlu střední skupiny německých vojsk, vyžádalo si ale víc než deset tisíc životů. Jen v Praze padlo 3 700 lidí. Ještě 8. května zaútočil wehrmacht na Prahu, téhož dne odpoledne Němci kapitulovali a povstalci jim umožnili odejít směrem k americké zóně.
