Ústavní soud (ÚS) dal rodičům novou šanci na odškodnění za to, že matrika nezapsala jejich synovi neobvyklé jméno Thymian. Chlapec tak měl skoro tři roky zapsáno v rodném listě u křestního jména „nezjištěno“, což rodině působilo komplikace. Případ teď musí znovu řešit soud v Praze.
Chlapcova matka je původem z Ameriky, kde jsou taková jména běžnější. V Česku ale rodina zpočátku narazila. Matrika ve Vrchlabí po rodičích chtěla, aby znaleckým posudkem doložili, jakou by jméno Thymian mělo mít pravopisnou podobu. Když ale posudek nedodali, tak řízení zastavila.
„Mě to mrzelo, nejsme žádná alternativní rodina a nežijeme v maringotce. Jen jsme chtěli pojmenovat syna jménem, které není vulgární a které není tak výjimečné,“ konstatuje otec Thymiana Jan Kocourek.
Jenže rodičů se později zastal Nejvyšší správní soud, podle kterého by vyžádání posudku mělo být výjimečným krokem. Matriky mají podle jeho názoru při ověřování správné podoby jména vycházet například z listinných důkazů dodaných rodiči nebo z informací ze zahraničních veřejně přístupných databází. Poté už se do rodného listu dostalo jméno Thymian.
Rodiče se ale potom obrátili na soud s další žalobou, kde chtěli každý 50 tisíc korun za nemajetkovou újmu. Obvodní soud jim částěčně vyhověl a přiznal každému 15 tisíc, odvolací městský soud ale verdikt zrušil a nárok zcela zamítl. Zdůvodnil to tím, že zastavení řízení bylo pouze krokem procesní povahy a nemůže být odškodněno. Jenže teď vyjádřil Ústavní soud opačný názor a městský soud musí rozhodnout znovu.
Půlnoční bouři nakonec rodiče přejmenovali na Elišku Gaju
V Česku je asi nejznámější případ dívky jménem Půlnoční bouře, která se narodila v roce 2001 na Klatovsku rodičům vyznávajícím alternativní styl života. Dcera se jim narodila doma během bouřky a podle toho dostala jméno. Jenomže matrika ji odmítla s tímto jménem zapsat a vystavit jí rodný list. Děvčátko navíc nemělo povinné očkování.
Klatovský soud nakonec kvůli tomu poslal dívku do kojeneckého ústavu. Tam strávila tři týdny, rodiče vyřídili všechny formality a dívku místo Půlnoční bouře přejmenovali na Elišku Gaju. Matka zařídila i rodný list, zdravotní pojištění a domluvila si očkovací plán.
Případem Půlnoční bouře se v minulosti zabývala ombudsmanova kancelář. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové sociální pracovnice v této kauze pochybily. Matka dívky se pak soudila se státem o stotisícové odškodnění a také omluvu, u soudu ale neuspěla.
Zkomolená či domácká jména zákon zakazuje
České zákony říkají, že lze do matriční knihy zapsat jakékoliv existující jméno, a to ve správné pravopisné podobě. Existuje příručka největší české expertky přes jména Miloslavy Knappové „Jak se bude vaše dítě jmenovat?“, jejíž nejnovější vydání obsahuje už 17 tisíc jmen, která by měly matriky bez problémů povolit.
Matriky dále vycházejí z toho, jestli už bylo jméno v konkrétním požadovaném znění zapsáno v některé z matrik, a je tedy v seznamu užívaných jmen na webu ministerstva vnitra. Od roku 2001 zákon dovoluje u českých občanů dvě křestní jména, u cizinců pak i více.
Pokud by si ale rodiče nevybrali a chtěli pro svého potomka nějaké exotičtější jméno, zřejmě po nich bude chtít matrika posudek od soudního znalce. Tady jsou ovšem možnosti značně omezené, na což v kauze Thymian upozorňoval i Nejvyšší správní soud: „Volba konkrétního znalce je významně limitována, když fakticky v České republice působí toliko dva znalci“. Jedním z nich je již zmíněná Miloslava Knappová, druhým místem k získání znaleckého posudku je pak oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd.
Pokud rodiče neuspějí ani na matrice, pak se mohou obrátit na soud. Zákon ale přímo říká, která jména naopak zapsat nelze: jde o jména zkomolená, zdrobnělá nebo domácká. Rodiče také mohou dát svému synovi pouze mužská jména a dceři pouze ženská. Dva sourozenci, kteří mají stejné rodiče, pak podle zákona nemohou mít stejné křestní jméno.
Loni se u nás narodili Arsen, Arwen i Ibukun Churchill
Co se týče obliby jmen, tak se v čele žebříčku v posledních letech drží stále ta samá: u chlapců nejvíc bodují Jakub, Jan a Tomáš, u dívek pak Eliška, Tereza nebo Anna. Přehled křestních jmen u dětí sleduje Český statistický úřad už od roku 1999.
„Často se oživují jména, která byla už několik desetiletí téměř zapomenuta - například Kryštof nebo Anežka,“ uvedl Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Žebříčkem v posledních letech stoupají taky biblická jména, jako je Ester, Lea, Tobiáš nebo Eliáš.
Ze statistiky ale vyplývají i některá exotická jména dětí, které se narodily počátkem loňského roku. Za pár let tak bude ve školních lavicích sedět i Stig, Arsen či Neo a budou si povídat se svým kamarádem Ibukunem Churchillem. Za nimi si pak budou hrát jejich spolužačky Arwen, Saga a Thalia. Na Svitavsku se zase loni narodil chlapec, kterého rodiče pojmenovali Rolex Lakatoš.
Ve Španělsku vadil vlk, v Americe Mesiáš
V zahraničí ale občas rodiče u soudu narazí i s mnohem méně neobvyklým jménem. Španělské úřady třeba zakázaly rodičům pojmenovat svého synka Lobo, což v překladu znamená vlk.
„Lobo je ve Španělsku celkem běžné příjmení, tak proč by to nemohlo být jméno,“ kritizoval rozhodnutí otec chlapce, který prý měl podporu i učitelů či psychologů. Úřady se ale odvolávaly na paragraf, podle něhož jsou v zemi zakázána jména, „která vedou ke zmatku při identifikaci“.
V americkém státě Tennessee se zase dočkali u soudu překvapení rodiče, kteří původně přišli změnit příjmení pro svého syna. Soud jim ale přikázal, aby svému sedmiměsíčnímu synkovi změnili i křestní jméno z Messiah (Mesiáš) na Martin. Podle soudkyně je totiž Mesiáš jméno, které přísluší pouze Ježíši Kristu.
Matka dítěte si ale myslí, že soudkyně udělala chybu, když jí nařídila změnit jméno kvůli vlastnímu náboženskému přesvědčení. Jméno si prý nevybrala kvůli významu, ale čistě kvůli zvukomalebnosti. Křestní jméno Messiah sice není v USA příliš obvyklé, zároveň ale není ojedinělé, o rok dříve bylo takto pojmenováno 700 nově narozených dětí.
12 křestních jmen? Podle německého soudu bohatě stačí pět
Někdy ovšem soudy řeší jména vyloženě kuriózní. Na Novém Zélandu to došlo až tak daleko, že soud vydal seznam nevhodných jmen. Dostal se k němu totiž případ dívky, kterou rodiče „obšťastnili“ jménem „Talula Does The Hula From Hawaii“.
Ta se za své jméno tak styděla, že svým kamarádům nikdy neřekla, co má v křestním listě. Lidem obvykle říkala, že se jmenuje K, protože se bála, že se jí budou smát a utahovat si z ní. Soud potom rozhodl, že jí rodiče musí jméno změnit.
V Německu pak jiný kuriózní případ doputoval až k ústavnímu soudu. Matka totiž chtěla svému synovi dát dvanáct křestních jmen, a to navíc dost neobvyklých. Měl se jmenovat Chenekwahow Tecumseh Migiskau Kioma Ernesto Inti Prithibi Prathar Chajara Majim Henriko Alessandro.
Tento extravagantní nápad jí ale zarazil soud v Düsseldorfu, který dospěl k závěru, že bohatě stačí pět křestních jmen. Žena se pak proti tomu odvolala k ústavnímu soudu v Karlsruhe, ani ten jí ovšem nedal za pravdu.
