Maturitní zkoušku se pokouší složit tři čtvrtiny českých studentů, přestože na to část z nich nemá schopnosti. V Událostech, komentářích to řekl odvolaný ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Podle něj je maturantů příliš mnoho, což se odráží i ve vysokém počtu studentů, kteří nedokončí vysokou školu.
Zíku v úterý odvolal ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO). „Žádný podrobnější důvod nezazněl, ale ten důvod je zjevný. Navenek se stalo to, co se stalo, a pan ministr se rozhodl tak, jak se rozhodl. Já to akceptuji,“ říká Zíka.
Ministr po něm už koncem dubna požadoval vysvětlení chyby v testu z češtiny v přijímací zkoušce na střední školy. V květnu se objevila chyba také v maturitním testu z češtiny. V obou otázkách totiž byly možné dvě správné odpovědi místo avizované jedné.
„Spíš je mi to líto, než že bych (s odvoláním) nesouhlasil. Je problém nesouhlasit s takovýmto rozhodnutím, ale je mi to líto, když člověk osm let něco dělá a myslím si, že poctivě. Vybudovali jsme systém, který nemá v Evropě ani ve světě obdoby z hlediska jeho výkonnosti. Samozřejmě to přijde líto, když nemůžete dál pokračovat,“ vysvětluje Zíka. Odvolání podle něj není úměrný trest, uznává však, že jako ředitel za chyby musí nést odpovědnost.
V e-mailu ředitelům byla chyba, omluva ne
Například šéf Pedagogické komory prohlásil, že k chybě sice dojít může, víc mu však vadilo, jak o ní Cermat informoval. Zíkův e-mail ředitelům škol, v němž je upozornil na chybu v přijímací zkoušce, totiž neobsahoval žádnou omluvu. A naopak paradoxně obsahoval pravopisnou chybu.
„Ano, to se stalo. Nevím, jestli si to dovedete představit. Když jsem zjistil, že je tam chyba, která může mít dalekosáhlý dopad, tak ve stresu, ve snaze co nejrychleji informovat ředitele, aby se nezmnožil dopad té chyby, jsem vynechal jedno slovo a napsal jsem e-mail. A omluvil jsem se následně, že jsem se neomluvil v tom prvním, protože to bylo opravdu tak rychle. Prostě se to stalo ve stresu a v rychlosti,“ popisuje Zíka.
Podle dalších kritiků nebyl problém jen v chybách, ale v samotném fungování jednotných maturit a přijímacích zkoušek na střední školy. Bohumil Kartous z organizace Eduin řekl, že Cermat by měl zveřejňovat řešení jednotlivých úloh a podrobná vysvětlení jejich autorů.
„Důvodové zprávy k testům samozřejmě vnitřně máme a předkládáme je všem validačním komisím. S ministerstvem jsme se dohodli na struktuře a rozsahu zveřejňování dat, materiál byl projednán na poradě vedení a my v souladu s tím materiálem data zveřejňujeme. Maturita není plebiscit, maturita je ryze odborná záležitost, ale samozřejmě určitá míra informovanosti veřejnosti je nezbytná a účelná,“ míní Zíka.
Za nárůstem neúspěšných je změna testů
Školám podle něj Cermat poskytuje velmi podrobné a detailní informace, a to i k jednotlivým úlohám. Předává jim také porovnání výsledků jejich studentů s ostatními v rámci oboru nebo třeba celorepublikově. „S tím oni mohli pracovat velmi dobře, ale nevím, jestli s tím pracovali. Myslím si, že spíš ne,“ poznamenává.
Ředitel společnosti Scio Ondřej Štefl zmínil další problém, kterým jsou podle něj velké změny v náročnosti testů v průběhu let a tím i značné výkyvy v podílu neúspěšných studentů. Podle Zíky to ale není pravda a tzv. validační komise potvrdily, že testy jsou meziročně srovnatelné.
„Ano, jistě je pravda, že došlo ke skokovým nárůstům neúspěšnosti v českém jazyce. Ale to bylo v důsledku vydání nových katalogů, kde se do testu, který byl původně jenom zaškrtávací, dostaly takzvané otevřené úlohy. A otevřené úlohy žáci řeší o 15 až 30 procent hůř než standardní zaškrtávací úlohy,“ vysvětluje Zíka s tím, že o této změně rozhodlo ministerstvo školství.
„Do maturit budu mluvit dál“
Jiří Zíka sice končí na postu ředitele Cermatu, v instituci ale bude pracovat dál. „Nechci odejít od toho, co jsem rozdělal. Vracím se zpátky na v podstatě podobnou funkci, jakou jsem dělal předtím, než jsem se stal ředitelem. To je funkce ředitele sekce logistiky a bezpečnosti maturity,“ uvádí.
„Doufám, že budu mít pořád vliv nebo možnost mluvit k tomu, jak by maturita měla vypadat. Mělo by dojít k tomu, že bude uznávána kvalifikace střední škola bez maturity nebo s odbornou maturitou nebo s odbornou zkouškou, abychom nefrustrovali tu část žáků středních škol, kteří intelektuálně a možná ani mentálně na maturitní zkoušku nemají. Oni jsou frustrovaní, a když to neudělají, tak pak mají jenom základní vzdělání, což si myslím, že je nesprávné,“ podotýká.
Podle něj je v Česku maturantů velmi mnoho. „76 procent populace u maturitní zkoušky, porovnáno s Gaussovou křivkou (rozložení inteligence ve společnosti), je podle mého soudu příliš,“ míní Zíka. Projevuje se to i na vysokém počtu studentů, kteří po maturitě nastoupí na vysokou školu, ale tam nedokončí ani bakalářské studium.
„Měli jsme jich pustit méně“
Podle Zíky jde o projev znehodnocování maturit i vzdělávání obecně. A připouští, že jde i o vizitku Cermatu, který by měl podle něj nechávat u maturit propadnout více studentů. „Ano, možná jsme jich měli pustit méně. Odpovídalo by to tomu, čeho jsou nakonec schopni dosáhnout. Jak je vidět, tak tohle je důkaz, že maturita je nastavená příliš nízko dle náročnosti,“ míní.
„V roce 2012 ještě existovaly dvě úrovně maturity, pak se rozhodnutím ministra jedna úroveň odstřihla a zůstala ta základní, která byla takto nastavená. My jsme říkali, že je potřeba zvednout náročnost maturitní zkoušky, ale to nejde udělat ze dne na den, z roku na rok, bez politického konsensu nebo bez sociálního konsensu vůbec,“ dodává odvolaný šéf Cermatu Jiří Zíka.
