Státní maturitu z matematiky letos nezvládlo přes 22 procent studentů, tedy o šest desetin procenta víc než loni. Podle ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiřího Zíky to problém není, maturitu podle něj nemá mít každý. Řekl to v pořadu 90' ČT24.
Rozdíl v neúspěšnosti u maturity z matematiky se odvíjí od typu škol, kde studenti zkoušku skládali. „Je to diametrální rozdíl. Matematika je pro gymnazisty jednoduchá, úspěšnost se pohybuje okolo 97 procent. Technické odborné školy jsou na tom také dobře, úspěšných studentů mají okolo 80 procent. Největší problém mají s matematikou učiliště a nástavby, tam je to jenom okolo 40 procent,“ přiznal šéf Cermatu Zíka.
To podle odborného konzultanta společnosti EDUin Tomáše Feřteka ukazuje na systémový problém. Z matematiky mají totiž povinně maturovat všichni studenti gymnázií a lyceí od roku 2021 a o rok později to čeká ostatní školy. „My do studentů hodně investujeme, pokud propadnou, tak ještě o něco více. Tohle si nemůžeme dovolit,“ upozornil Feřtek.
Matematika s letošním počtem 3300 „propadlíků“ zůstává nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech. Problémy dělá přibližně polovině maturantů. „Ukazuje se, že studenti raději utíkají k maturitě z angličtiny. Ta je zejména pro studenty gymnázií jednoduchá, protože je o úroveň nižší, než jakou mají studenti úroveň,“ připustil Zíka.
A poukázal na viníka nízké úspěšnosti maturantů z matematiky. „Máme ověřeno, že základní problém je už ve výuce matematiky na druhém stupni základních škol. Děti přichází na střední školy bez upevněného rozsahu základních vědomostí. Když máte špatné základy, nepostavíte na nich panelový dům,“ uvedl.
Stačí přitom podle něj studenty motivovat. Polovina těch, kteří v prvním termínu maturitu neudělali, uspěla podle Zíky v září u opravných zkoušek. „U cizího jazyka se ten rozdíl přes léto tak snadno dohnat nedá, tam je úspěšnost v září nižší,“ doplni šéf Cermatu.
Maturita pro každého? Jde to, myslí si Feřtek
Podle Zíky by ale neměl mít maturitu každý. „Dívám se na to kriticky. Na mnohá povolání není maturita potřeba, dokonce je škodlivá, protože odvádí žáky od praktických dovedností v oboru, které potřebují. Souhlasím s výrokem, že národ, který nedostatečně reflektuje přirozené IQ v populaci, škodí sám sobě. Děti jsou frustrovány tím, že je čeká maturita, kterou budou dělat třeba napotřetí nebo ji nezvládnou vůbec. To není fér,“ myslí si Zíka.
Jenže podle Feřteka ze společnosti EDUin je o maturitu zájem. „Dříve mělo maturitu třicet procent populačního ročníku, dnes je to víc než dvě třetiny. Žijeme v jiné společnosti než tehdy, o kvalifikované lidi je dnes zájem. A rodiče chtějí, aby jejich děti měly maturitu,“ dodal Feřtek.
Podle něj míří ke zkouškám i ti studenti, kteří původně nastoupili na učňovské obory bez maturity. Pak se ale rozhodli pro nástavbu a u zkoušek pohořeli.
To podle Feřteka jen ukazuje, že zájem o vzdělání žáci mají a systém by se je neměl od studia snažit odradit. „Představa, že kvalitu vzdělávání zlepším tím, že dostatečné množství lidí odradím, je velká chyba. Jakto, že jsou společnosti, kde má maturitu přes 90 procent lidí, a my tyto společnosti považujeme za vzdělané? Jsou Finové hloupí?“ ptal se Feřtek.
Zíka: Níž už to nejde
Ministr školství v demisi Robert Plaga zvažuje, že by se povinná maturita z matematiky nemusela týkat všech oborů. Odklad nebo zrušení povinné maturity ale podle Feřteka není řešení.
„Bavme se o tom, co má test ověřovat. Aby i třeba studentům, kteří budou chovatelé zvířat, maturita z matematiky k něčemu byla. Aby měli motivaci. Zkoušku z angličtiny nebo češtiny nikdo nezpochybňuje, protože všichni chápou, že jim k něčemu je. U toho, jak se dnes zkouší matematika, studenti neví, k čemu jim bude, proto se dnes maturitě z matematiky vyhýbají“ upozornil Feřtek.
Státní maturita by tak podle něj měla testovat spíše „základní občanské kompetence“ a konkrétní znalosti by pak měly ověřovat školy podle svého zaměření.
To ale Zíka odmítá. „Dnes státní maturita ověřuje základní znalosti, níž už to nejde. Současný systém už ředitelé škol přijali jako něco, co alespoň nějak srovnatelně hodnotí kvalitu škol,“ myslí si Zíka.
