Povinnou maturitu z matematiky čeká možná odklad. Ve hře je i její úplné zrušení

Nahrávám video
Letos nezvládla maturitu z matematiky více než pětina studentů
Zdroj: ČT24

Už za tři roky by měli studenti gymnázií a lyceí skládat povinnou maturitu z matematiky. O rok později se pak mají přidat další střední školy – alespoň podle plánu, který v roce 2016 schválila sněmovna. Jenže současný ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) by povinnou zkoušku z matematiky nejraději odložil a možná i zrušil. Vyzývá proto k debatě o úpravě zákona.

„Vůbec nezpochybňuji význam matematiky, dokonce si myslím, že v dnešní době její význam roste. Ale zase na to jdeme z druhé strany, než bychom měli - to znamená stavíme před studenty dalšího strašáka a další bariéru,“ domnívá se Robert Plaga (ANO). Právě kvůli obavám z povinné matematiky už je podle něj menší zájem o některé školy.

Ministr se odkazoval i na aktuální výsledky maturit z matematiky, které v pondělí zveřejnil Cermat. Podle nich v matematice neuspělo u maturity 22,3 procenta studentů, což bylo ve srovnání s loňským rokem další zhoršení. Další skoro čtvrtina maturantů pak sice zkoušku složila, ale dostala čtyřku.

„Tato informace je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná matematika je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády,“ uvedl Plaga.

Výjimku mají mít umělecké nebo zdravotní obory

Na gymnáziích a lyceích má být matematika u maturity povinná od školního roku 2020/21, o rok později se ale má týkat i studentů středních odborných škol s výjimkou zdravotnických, uměleckých a sociálních oborů.

Také zástupci gymnázií navrhují zvážit, kterých oborů se má maturita týkat: „Příliš nechápu zdravotní obory, protože jak s nadsázkou říkám, proč ošetřovatel koní má mít maturitu z matematiky, a ošetřovatel lidí nemusí,“ podivuje se předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Podle odpůrců pak povinná zkouška z matematiky napáchá víc škody než užitku: „Velká spousta maturantů, kterým matematika nejde, stráví hroznou spoustu času tím, že se budou učit něco, co zase strašně rychle zapomenou,“ tvrdí ředitel organizace Scio, která se zabývá vzděláváním, Ondřej Šteffl.

Předseda unie středoškoláků Martin Mikšík pak varuje, že výsledky z minulých let ukazují na to, že školy nepřipravují studenty dobře, aby pak maturitu z matematiky zvládli.

  • Katalog požadavků společné části maturitní zkoušky z matematiky vypracovaný ministerstvem školství stanovuje pět základních okruhů, které musí maturant zvládnout. Vedle znalosti matematický pojmů a dovedností je to matematické modelování a také schopnost vymezit a řešit problém. Student musí rovněž rozumět matematickému textu a osvojit si práci s informacemi
  • Další část požadavků pro povinnou zkoušku z matematiky obsahuje požadavky na konkrétní vědomosti a dovednosti z jednotlivých tematických okruhů. Těmi jsou například aritmetické operace s přirozenými čísly, schopnost rozlišit prvočíslo a číslo složené nebo rozložit přirozené číslo na prvočinitele.
  • Dále maturitní zkouška z matematiky od studentů vyžaduje zvládnout algebraické výrazy, provádět operace s lomenými výrazy, sestavovat, číst a řešit rovnice. Také užít různá zadání funkce a používat s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, argument funkce, hodnota funkce, graf funkce včetně jeho názvu.
  • Maturanti musí zvládnout také základy statistiky. Měli by znát pojmy jako statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, kvalitativní i kvantitativní statistický znak, stejně jako hodnota znaku. Dále musí umět vyhledat a vyhodnotit statistická data v grafech a tabulkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...