Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí od roku 1961, kdy policie začala vést souhrnné statistiky. Mrtvých bylo 454, tedy o šestnáct méně než předloni. Dopravních nehod policisté zaznamenali 98 460, což je o 872 méně než v předloňském roce, oznámili náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch a ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Nejčastěji lidé umírali v osobních vozech.
Loni zemřelo na českých silnicích nejméně lidí za více než šedesát let
3 minuty
Události: Tragické nehody na silnicích
„Každých pět minut se v loňském roce stala dopravní nehoda, kterou šetřila Policie České republiky. Každých 21 minut došlo ke zranění, každých devatenáct hodin došlo k usmrcení osoby. Každý den v průměru vznikla hmotná škoda téměř 21 milionů korun,“ shrnul Zlý. Pokles nehod a usmrcených oproti předchozím sledovaným letům nastal podle něj „na základě celospolečensky nastavených úkolů, priorit a norem“.
„Pokles smrtelných následků dopravních nehod lze hodnotit pozitivně. Přesto na našich silnicích zahynulo 454 osob a řekl bych, že ve většině případů zcela zbytečně,“ zhodnotil Zlý. „Negativním trendem ve vývoji nehodovosti je určitě zvyšování podílu alkoholu, a to zejména alkoholu nad 1,5 promile,“ zdůraznil. Pod vlivem alkoholu se stalo 4754 nehod, meziročně o 302 více. Zemřelo při nich 46 lidí, tedy o pět více než předloni.
Z usmrcených 454 lidí bylo 300 řidičů, 80 spolujezdců a 74 chodců. U chodců je to meziročně o šestnáct méně.
Počet tragických následků nehod
Poklesl i počet mrtvých z řad motocyklistů. Nejčastěji lidé umírali v osobních vozech. Řidiči osobních aut zavinili nejvíce nehod. Druhým nejčastějším „viníkem“ srážek je lesní zvěř či domácí zvíře – zaviní zhruba patnáct procent nehod. Chodci jich zapříčinili 947, což je o 182 více než předloni.
Mezi chodci zahynuly tři děti do deseti let, což je o dvě více než předloni. Dalších sedm dětí zemřelo jako spolujezdci.
Těžce zraněných účastníků dopravních nehod bylo 1734, meziročně o 110 více. Lehce zraněných eviduje policie 22 452, o 1871 více než předloni. Hmotná škoda vzrostla o více než dvanáct procent, tedy zhruba o 0,8 miliardy korun. Vzrostl také počet nehod pod vlivem alkoholu.
Nejčastější příčinou je nepřiměřená rychlost
Dlouhodobou nejčastější příčinou tragických nehod je nepřiměřená rychlost. Mezi další časté a závažné problémy Lerch zařadil nevěnování se řízení. „Tento nešvar na našich silnicích bohužel stále pokračuje. Spousta řidičů usedá za volant s tím, že si vyřídí pracovní či rodinné věci a podobně, nebo usedají za volant pod vlivem únavy,“ podotkl. Za další přetrvávající nešvar za volantem pak označil držení telefonu a manipulování s ním.
Počet usmrcených osob při nehodách dlouhodobě klesá
Nejčastěji bourají řidiči v autech vyrobených v letech 2015 až 2019, ty nejtragičtější nehody pak zaviní šoféři v 15 let starých vozech. „Je to hlavně způsobeno tím, že jsou dostupnější a kupují si to mladí, nevybouření jedinci,“ popsal dopravní odborník Petr Vomáčka. Řada řidičů se také nevěnuje řízení nebo nebezpečně spoléhá na asistenční systémy, například na upozornění na vyjetí z jízdních pruhů.
Nejtragičtějším měsícem byly červen a říjen shodně s 48 usmrcenými. Nejméně se na silnicích umíralo loni v únoru, kdy zahynulo pětadvacet lidí. Nejvíce nehod se stávalo v pátek, nejtragičtějším dnem bylo pondělí těsně následované úterkem. Nejvíce lidí – po šesti – zemřelo na silnicích v pátek 14. ledna a v neděli 16. října.
Doposud nejtragičtějším rokem na českých silnicích byl rok 1969 se 1758 usmrcenými. Od vzniku České republiky nejvíce lidí při dopravních nehodách zemřelo v roce 1994, kdy bylo obětí 1473. Pod tisícovkou se jejich počet drží od roku 2008. Statistiky za rok 2021 a 2020 pak výrazně ovlivnila epidemie nemoci covid-19, která po vyhlášení nouzového stavu a omezování možnosti cestovat zapříčinila i snížení intenzity dopravy.
