Praha - Po celé České republice vrcholí pietní vzpomínky na oběti komunistického režimu a na popravenou československou političku Miladu Horákovou, která se stala symbolem odporu proti totalitě. Studenti například rozvinuli kolem sochy svatého Václava na pražském Václavském náměstí plot z ostnatých drátů. Ve vězeňských úborech pak v centru metropole rozdávali červené stužky a letáky. Připomínka historických událostí se dnes konala na školách po celé republice.
U pomníku obětem komunismu v Praze na Újezdě se konal vzpomínkový akt v 10:00. Sešli se tam zástupci politické scény a armády. Pomník byl odhalen v roce 2002, ztvárněné postavy symbolizují politické vězně.
Zástupci prezidentské kanceláře, politické scény a organizací politických vězňů uctili památku Milady Horákové na nádvoří pankrácké věznice, kde byla 27. června 1950 po vykonstruovaném procesu popravena. Na místo, kde byla oběšena, položila věnce čestná jednotka Hradní stráže. Pietní akt k uctění Horákové se konal také například v pamětní síni v bývalém krematoriu v Malé pevnosti Terezín, lidé v Liberci vzpomínali u památníku obětem komunismu.
Sochu svatého Václava na horním konci pražského Václavského náměstí obepíná ode dneška plot z ostnatých drátů, studenti tak vzpomněli na politické vězně a oběti komunismu. Kolem sochy bude plot do pátku, studenti na něj navěsili vězeňské úbory a do drátů zapletli rudé růže. Piety se jich v poledne účastnilo téměř 300, happening pořádala společnost Člověk v tísni.
Studenti z celé republiky dnes také ve vězeňských úborech rozdávali v centru Prahy červené stužky s nápisem Den příběhů bezpráví a letáčky informující o tom, že v letech 1948 až 1989 bylo z politických důvodů více než čtvrt milionu lidí protiprávně odsouzeno, 241 popraveno a 400 000 lidí bylo vyhnáno ze země. Připomínka historických událostí se dnes konala na školách po celé republice. Učitelé žákům pouštěli i film Případ Dr. Horáková, pokládali věnce a zapalovali svíčky u pomníků obětem komunismu.
Milada Horáková byla národně socialistická politička popravená za údajné spiknutí a velezradu během politických procesů za komunistického režimu v 50. letech. Byla jedinou popravenou ženou. Kvůli neústupnosti při procesu se stala symbolem odporu proti komunistické straně a vzhledem k účasti v protinacistickém odboji proti totalitě vůbec.
