Špičky vládní koalice se s odboráři shodly na tom, že platy ve zdravotnictví od Nového roku vzrostou o deset procent. Navýšení mezd má zlepšit nedostatek sester a lékařů v českých nemocnicích. Sobotkův kabinet bude nyní zvažovat, kde dodatečné peníze sežene. V úvahu by mohlo připadnout navýšení plateb za státní pojištěnce, které by mělo nárůst sanovat. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce hledat úspory hlavně uvnitř resortu.
„Je potřeba zvýšit tarifní platy u sester a lékařů od 1. ledna příštího roku o deset procent. Stát na to musí přispět tím, že se budou valorizovat platby za státní pojištěnce,“ prohlásil po jednání předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Obdobně se vyjádřil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) i druhý vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Špičky vlády resp. koaličních stran spolu s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) se kvůli platům ve zdravotnictví sešly se zástupci odborů a krajů a České lékařské komory.
Nízké platy sester a lékařů podle odborů a profesních organizací vedou k tomu, že odcházejí do zahraničí nebo zcela opouštějí tuzemské zdravotnictví. Česká lékařská komora uvádí, že nemocnice v současnosti zajišťují péči jenom kvůli nadměrným přesčasům a porušují tím zákoník práce; místo 416 hodin ročně mají lékaři tiscí hodin přesčasů, jinak by nefungovala většina nemocničních chirurgií, interen či porodnic.
Opozice s navýšením souhlasí, ne však plošným
V dohodnutém růstu nebude podle vyjádření představitelů stran bránit ani opozice. Poslanec ODS a bývalý prezident lékařské komory Bohuslav Svoboda však v Událostech, komentářích označil plošné přidání o deset procent za komunismus. „Navýšit všem deset procent je špatně, protože i ve zdravotnictví jsou lidé, kteří pracují špičkově, a lidé, kteří pracují hůř. Odměna musí být diferencovaná,“ řekl.
Náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp ovšem upozornil, že ministerstvo chystá motivační systém pro zdravotnická zařízení. Ten by měl spočívat především v tom, že nemocnice ponesou odpovědnost za chyby svých lékařů. „Jestliže lékař nebo zdravotnický personál udělá chybu, většinou se to projeví vedlejšími účinky, respektive komplikací. V tuto chvíli jsou systémy nastaveny tak, že ta komplikace není pro zdravotnické zařízení finanční zátěží. (…) Nebudeme platit komplikace, budou na náklady nemocnice nebo zdravotnického zařízení,“ řekl náměstek.
Odkud brát?
Jednání potvrdilo, že na zvyšování platů zdravotnického personálu panuje shoda; spor se ale vede o zdroje. Ministr zdravotnictví Němeček navrhuje nárůst odvodů státu o 9,88 miliardy a žádá o další podporu státní kasu. „Minimální posílení zdrojů zdravotnictví o čtyři miliardy je nutné, bez toho to nemůžeme udělat. U ministerstva financí ale narážíme,“ prohlásil ministr zdravotnictví.
Andrej Babiš totiž nárůst lékařských a sesterských platů sice podporuje, chce na něj ale uvolnit jenom dvě miliardy – vedle devíti, které se vyberou na odvodech – protože má za to, že se úspory dají najít i v samotném systému, jejž v minulosti opakovaně označil za černou díru.
„Resort dostane navíc jedenáct miliard. Na desetiprocentní navýšení stačí šest miliard,“ uvedl ministr financí po aktuálním jednání a vyzval Němečka, aby přesně uvedl, jak peníze rozdělí. Po šéfovi zdravotnictví také chce, aby provedl analýzu situace v personálním zabezpečení nemocniční péče v jednotlivých krajích.
Kam peníze zmizely, však již vzkázaly vládě pravicové strany, které vládly v minulosti. „Zrušili jsme 30korunový poplatek. Je to směšná suma, ale chybí,“ poukázal Bohuslav Svoboda.
Svatopluk Němeček řekl, že padl návrh, aby peníze určené na zvýšení platů, vzal někomu jinému. To však nechce. „Mohli bychom udělat to, že to nedáme onkologicky nemocným pacientům na nové léky, že nezařadíme nemocné s roztroušenou sklerózou do nejmodernější léčby nebo to vezmeme praktickým lékařům. Ale myslím, že to řešení není,“ řekl ministr v rozohovoru pro ČT.
Kubek: Změna platů nestačí
Úkol navíc ministr zdravotnictví dostal i od premiéra. Do půle měsíce má vládě předložit akční plán, ve kterém uvede, co je stávající kabinet schopný do konce volebního období pro situaci ve zdravotnictví udělat. Vláda tím částečně vychází vstříc lékařské komoře, která po krizovém plánu pro české zdravotnictví volá už řadu týdnů.
Její prezident Milan Kubek akcentoval, že desetiprocentní nárůst není sám o sobě řešením „problémů, které se ve zdravotnictví vrství mnoho let“. „Není možné problémy ve zdravotnictví redukovat na jednorázové zvyšování platů, problémy jsou opravdu hluboké,“ podotkl.
Také podle šéfa Lékařského odborového klubu Martina Engela lékaři potřebují lepší výhled do budoucna, nejen zvýšení platů. „Je to také o tom, aby se vrátila do zdravotnictví část sester, které dnes pracují třeba v supermarketech nebo si našly práci jinde za vyšší platy, než mají ve zdravotnictví,“ dodala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Obdobně ve vysílání ČT24 hovořil i zdravotnický expert ze sdružení Občan Pavel Vepřek: „Nevím, jestli šedesát korun navíc na státního pojištěnce je to pravé ořechové, co zdravotnictví pomůže. Není zde chuť k prosazení vize. Černá díra je spíš v tom, že naše zdravotnictví nemá zrovna ideální strukturu a řada lékařů nebo sestřiček pracuje v zařízeních, která by zde vůbec neměla existovat.“
Největší problém je nedostatek sester
K největším problémům, se kterým se zdravotnictví bezprostředně potýká, je nedostatek sester, asistentů a pomocného personálu. Například v Karlovarské krajské nemocnici chybí podle mluvčího Vladislava Podrackého na interně „minimálně čtyři zdravotní sestry a čtyři zdravotní asistenti, aby byla situace optimální“. Tišnovská nemocnice potom musela kvůli nedostatku sester omezit provoz.
I samotný Sobotka navíc uvedl, že je potřeba rychle odsouhlasit zákon o vzdělávání lékařů a sester; ty musejí mít v současné době vysokou školu, nově by jim stačila roční nástavba, čímž by se stavy sestřiček mohly opět zvýšit. Finanční podporu přislíbil premiér i lékařským fakultám, jejichž kapacita podle něj není dostatečná – hlavně s ohledem na to, že stárne generace praktiků, které nemá kdo nahradit, a obtíže zdravotnictví tak mohou být vleklé.
