Praha – Klíčový svědek v kauze nákupu letadel CASA se rozhodl veřejně promluvit. Karel Daňhel zpracovával za generální štáb doklady a stanoviska k nákupu. Policii řekl, že ví, kdo na nákup letadel tlačil a předělával dokumenty. Ukázal hlavně na někdejšího náměstka exministryně Vlasty Parkanové - Martina Bartáka. Zároveň tvrdí, že se kvůli svědectví v kauze stal obětí profesní likvidace. Přišel o bezpečností prověrku a postavili ho mimo službu. Podle svých slov má strach a radši se proto pohybuje v doprovodu ochranky. Informaci přinesla MF Dnes. Barták jakékoliv nátlaky nebo ovlivňování popírá.
Daňhel je pilot a expert na vojenskou leteckou techniku. Nákup letadel od počátku kritizoval. Tvrdil, že stroje jsou pro armádu dokonce nejméně vhodné ze všech nabízených. „Obchod provázela velmi nestandardní rozhodnutí. Vím, kdo vytvářel tlak a kdo přepracovával dokumenty,“ řekl deníku. Pochybnosti armády kolem nákupu letadel CASA potvrdil i odcházející náčelník generálního štábu Vlastimil Picek: „Co se týká CASA, měli jsme pochybnosti. Je to zdokumentováno.“
Karel Daňhel: „Největší tlak přicházel od náměstka ministryně obrany Martina Bartáka. Nejzávažnější reakce byly, když jsme napsali, že letouny nesplňují požadavky… Kdyby proběhlo regulérní výběrové řízení, CASA by tu nebyla. Tím jsem si naprosto jistý. CASA byla ve všech porovnáních letounů na čtvrtém, pátém místě.“
Barták podle dokumentace ministerstva obrany, kterou má deník k dispozici, projevoval s postojem armády skutečně nespokojenost. Mimo jiné žádal, aby se „vyhnuli tendenčním tvrzením jako značně poruchové, podstatné a neúměrné náklady“. „Z výše uvedených důvodů doporučuji materiál ministryni obrany nepředkládat,“ napsal armádě.
Bývalý náměstek ale jakoukoli manipulaci či nátlak při nákupu kategoricky odmítá. Informace, že měl údajně nechat vyškrtnout informace o nedostatcích letadel v interních podkladech ministerstva, označil za lež. „Je navíc zcela zřejmé, že jsem tak z titulu své tehdejší funkce ani činit nemohl,“ řekl Právu. V reakci na článek MF Dnes napsal, že se podle něj deník opírá o nevěrohodného svědka. Daňhela prý náčelník generálního štábu zbavil funkce a byla mu odebrána bezpečnostní prověrka. Barták tvrdí, že čelil i podezření z práce pro konkurenci, která armádě nabízela jiné letouny.
Po svědectví na policii přišel Daňhel o prověrku a postavili ho mimo službu
Daňhel je ale podle MF Dnes jedním z mála, kdo ví o obchodu téměř vše a má k dispozici i potřebnou dokumentaci. Na policii poprvé svědčil v roce 2010. Pak se podle něj začaly dít divné věci. NBÚ mu nejprve odebral bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, bez které nesměl ani sednout do letadla. Odebrání prověrky mu prý bylo zdůvodněno zprávami tajných služeb, podle kterých by mohl být nepřítelem státu a poškozovat jeho zájmy v oblasti ekonomiky a obrany. Následovalo předvolání na vojenskou policii kvůli korupci a postavení mimo službu. „Zpravodajská služba má blízko k lidem, proti kterým jsem svědčil. Proto se mě teď snaží znevěrohodnit,“ řekl deníku. Zda něco skutečně spáchal, nebo se mu někdo mstí, ale nechce velení armády ani ministerstvo komentovat.
Podle mluvčí generálního štábu Miry Třebické se Daňhel jako odborník osvědčil. „Nicméně se vyskytly jakési problémy s jeho bezpečnostní prověrkou. V tuto chvíli je pan podplukovník v takzvané dispozici a čeká se na vyjádření NBÚ k odvolání, které podal,“ řekla. Ředitel úřadu Dušan Navrátil je na dovolené a k případu se nechtěl vyjadřovat.
O tom, že armáda letadla CASA nechtěla a nepotřebovala a generálové na jejich nákup kývli až po nátlaku od ministerských náměstků, se spekuluje už roky. Policie chce nyní Parkanovou stíhat kvůli tomu, že nenechala zpracovat posudek na cenu letounů. Při nákupu tak údajně vznikla škoda 658 milionů korun.
Vláda schválila nákup čtyř transportních letadel CASA v roce 2009, jedno z nich vyměnila za bitevníky L-159. Celý kontrakt stál 3,5 miliardy korun. Jak se loni ukázalo, Česko letouny nakoupilo mnohem dráž než jeho spojenci. Oproti Portugalcům zaplatilo dokonce více než dvojnásobek. Za jeden letoun CASA dali Portugalci 418 milionů korun, Češi 875 milionů korun.
