Praha - Od pátku se má v Česku oteplit, což uvítají také klíšťata. Současné chladnější teploty jim vadí, brzdí jejich aktivitu. Ke konci týdne se ale teploty budou pohybovat kolem 17 stupňů. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) aktivita klíšťat dosáhne až stupně sedm, což značí velké riziko. Nyní platí pětka.
Odborníci radí při stupni aktivity klíšťat pět a šest používat repelent, nesedat a nelehat si v porostech, nevstupovat do křovin. Večer i ráno doporučují prohlídku těla a případné odstranění přisátých klíšťat. Při stupni sedm se rady rozšiřují o zákaz vstupu do bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, vodních toků a listnatého mlází. Prohlídka těla po výletu do přírody je nezbytná, případné odstranění klíšťat nutné. Nejvyšší riziko platí při stupni 9 a 10. Tehdy odborníci nedoporučují nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů a pohybovat se pouze po zpevněném terénu.
Od klíšťat hrozí klíšťový zánět mozku a lymeská borelióza. Nákaza klíšťovým zánětem mozku se přenese ihned po přisátí klíštěte, boreliózou až po 24 hodinách. Pokud si tedy člověk po vycházce prohlédne důkladně celé tělo a přisátá klíšťata odstraní, boreliózy se bát nemusí. Proti klíšťovému zánětu mozku je očkování, očkovat lze celoročně.
Výskyt klíšťat
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují. Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.
Zdroj: ČHMÚ
