Císař a král Karel IV. prodělal za svůj život drsného bojovníka tři velmi vážná zranění, řadu zlomenin, drobná zhmoždění nepočítaje. Odborníci z 1. lékařské fakulty mezi ně nově zařadili také zlomenou lopatku. O původu většiny zranění mohou jen spekulovat, má se zato, že je otec vlasti utržil při bojích, v nichž nacházel velikou zálibu.
Se 173 centimetry byl na svou dobu císař Karel IV. poměrně vysoký, už dříve antropologové z jeho dobře zachovalé a silné kostry vyčetli velkou sílu záměrně pěstovanou cvičením. V důsledku závažných zranění se ale jeho tělesná schránka postupně různě deformovala. Má se zato, že od mládí až do let po třicítce vyhledával se zápalem kdejaký souboj a rytířský turnaj.
Karla IV. zachránila jeho síla a poctivá práce ranhojičů
V 70. letech 20. století císařovu kostru zkoumal antropolog Emanuel Vlček, který ho charakterizoval po stránce fyzické jako těžkého rytíře, kterého ve 35 letech potkal nehezký úraz. Pravděpodobně ho při jednom z turnajů zasáhl protivník dřevcem a v důsledku pádu si poranil krční páteř a několikrát zlomil dolní čelist.
Podle Radomíra Čiháka, který s profesorem Vlčkem spolupracoval, přežil císař a král jen díky skvělé fyzické kondici a obdivuhodné práci ranhojičů.
Karlova lebka vykazovala nepočítaně tupých poranění a jeho obličej byl ozdoben také sečným poraněním od levého obočí přes kořen nosu až na tvář pod okem. Nápadné zranění neslo také jeho levé koleno - způsobil ho nějaký tupý náraz. Při bitvách si také zranil levou ruku. Ve druhé půlce života trýznila Karla IV. i takzvaná nemoc králů – dna.
Lékaři nyní přidali do Karlova rejstříku úrazů i zlomeninu lopatky
Nově nyní přišli lékaři s tím, že měl císař mimo jiné také zlomenou lopatku. „Jamka je rozšířená, a to přesně odpovídá tomu, co známe ze současna, kdy se při luxaci pažní kosti z ramenního kloubu může odlomit její okraj,“ přibližuje přednosta Kliniky ortopedie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Bartoníček.
Podle něj by nová možnost prozkoumání ostatků mohla přinést i nové poznatky, protože oproti zkoumání profesora Vlčka má dnešní věda k dispozici také vyšetření DNA. Sarkofág s Karlovou kostrou ale zůstane uzavřený. Proč třiašedesátiletý císař a král Karel IV. 29. listopadu 1378 zemřel, je totiž vědcům známo – nezhojenou zlomeninu krčku stehenní kosti zřejmě po ulehnutí na lože následoval smrtelný zápal plic.
