Trestní řízení kvůli údajným únikům z vyšetřování v takzvané kauze Tesco SW bylo zahájeno a vedeno důvodně. Vyplývá to z výsledků dohledové prověrky Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Dozorová žalobkyně z olomouckého vrchního státního zastupitelství i GIBS však pochybili při popisu skutku týkajícího se směru komunikace mobilních telefonů.
Případ souvisí s kauzou údajně zmanipulovaných veřejných zakázek na informační systémy. Olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan výsledky prověrky přivítal, podle něj potvrzují zákonnost postupu jeho žalobců. Podle GIBS by však chyba nenastala, kdyby žalobci v tomto případu nepostupovali nestandardně.
Dohledovou prověrku provedlo Nejvyšší státní zastupitelství z vlastní iniciativy. Jedním z podnětů byl loňský červnový výslech policejního prezidenta Tomáše Tuhého kvůli podezření z „brutálního úniku informací“ týkající se údajně zmanipulovaných zakázek, kde figuruje také firma Tesco SW. Podle NSZ bylo důvodné a v souladu se zákonem, aby vysvětlení podal.
„Předně je nutno konstatovat, že celé trestní řízení bylo zahájeno a vedeno důvodně,“ uvedlo NSZ. Existovalo prý vážné a důvodné podezření, že došlo k neoprávněnému úniku informací z trestního řízení, zástupci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci tak byli oprávněni a povinni provádět úkony trestního řízení, aby věc objasnili.
Podle olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana výsledek dohledové prověrky potvrdil, že žalobci postupovali správně, a to i s ohledem na dřívější výroky policejního prezidia o údajně vykonstruovaných důkazech. „V tomto ohledu závěry dohledové prověrky velmi vítám. Potvrdily, že řízení bylo vedeno důvodně, správně a výroky a komentáře ze strany policejního prezidenta se ukázaly být nesprávnými,“ řekl ČTK Ištvan.
Pochybení inspekce i dozorové státní zástupkyně
Podle NSZ však inspekce pochybila, když v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení uvedla nesprávný směr komunikace mobilních telefonů. V médiích se psalo o podezření, že z telefonu, který dříve používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, unikla informace z vyšetřování. Později ale vyšlo najevo, že směr komunikace byl opačný, šlo o záměnu příjemce a odesílatele SMS zprávy.
Pochybení našlo NSZ i u dozorové státní zástupkyně z VSZ v Olomouci, které se odvíjí od pochybení GIBS. Podle NSZ státní zástupkyně adekvátně nereagovala na znalecký posudek, který určil příjemce a odesílatele komunikace z telefonu. NSZ uložil vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci, aby odpovědnost státní zástupkyně posoudil, ze stejného důvodu se obrátilo i na ředitele GIBS. Podle Ištvana jde o pochybení drobného charakteru. „Jde o drobný nedostatek, který neměl žádný vliv na průběh řízení,“ uvedl pro ČTK Ištvan s tím, že pochybení již s žalobkyní projednal.
Případem se zabývala státní zástupkyně Jarmila Ošlejšková, která kvůli únikům informací z této kauzy nedávno vypovídala před sněmovní komisí k reorganizaci policie. GIBS tvrdí, že si vybrala konkrétního pracovníka pro vyšetřování případu, jenž jako jediný mohl vykonávat úkony trestního řízení. „Byl to sice zcela nestandardní postup, který byl ale z naší strany respektován,“ sdělila ČTK mluvčí inspekce Radka Sandorová. Inspektor podle mluvčí pracoval podle pokynů žalobkyně, kterou také o věci výhradně informoval. Nikdo jiný z GIBS informace o kauze neměl.
„Kategoricky trváme na tom, že pokud by ze strany dozorové státní zástupkyně nebyly jejím pokynem vyloučeny kontrolní a řídicí mechanismy, těžko by došlo k takovému pochybení,“ zdůraznila Sandorová. Podle mluvčí k tomu dospěl i kontrolní orgán inspekce. Ředitel GIBS se bude informací NSZ zabývat, výsledky nechce předjímat.
Policejní akce i na hejtmanství ve Zlíně a Olomouci
Kauza souvisí se zátahem protikorupční policie ze září roku 2014. Odehrával se na několika místech po celé zemi, podle žalobců šlo o čtyři desítky prohlídek. Policisté byli například na radnicích v Olomouci, Přerově a ve Zlíně. Policejní akce se týkala také hejtmanství ve Zlíně a Olomouci, policisté zasahovali i v sídle olomoucké firmy Tesco SW, kterou spoluvlastní podnikatel Josef Tesařík, bratr bývalého senátora Martina Tesaříka (ČSSD).
V souvislosti s kauzou zmanipulovaných zakázek na informační systémy čelí obvinění 27 lidí a dvě firmy. Trestní stíhání zahrnuje čtrnáct veřejných zakázek, jejichž celková hodnota je několik set milionů korun. Obvinění v kauze padlo podruhé, policie původně obvinila dvacet lidí a osm firem. NSZ však některá trestní stíhání zrušilo.
