Spornou otázkou, zda jsou plochy na Pražském hradě veřejným prostranstvím, se bude zabývat Nejvyšší správní soud (NSS). Ministerstvo vnitra a Správa Pražského hradu podaly kasační stížnosti proti verdiktu Městského soudu v Praze, který vyhověl obecně prospěšné společnosti Kverulant. Ta dlouhodobě usiluje o otevření Hradu veřejnosti a upozornila na podání stížností. NSS už podle své databáze řízení zahájil, zatím nerozhodl.
Obecně prospěšná společnost označila to, že prezident Miloš Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel, za „ukázku arogantního a papalášského chování“. Prezidenta nejprve dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu. Pak se rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, kvůli kterému se začal situací zabývat městský soud.
Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Nyní už je areál přístupný, ale vnitro ani Správa Pražského hradu s názorem městského soudu nesouhlasí.
Sídlo prezidenta
Resort vnitra ve stížnosti poukazuje na to, že areál je obklopený hradbami, přístupný jen střeženými branami, vzhledem k sídlu prezidenta má významná bezpečnostní specifika a v minulosti nebyl konsenzuálně vnímaný jako místo setkávání veřejnosti či místo konání veřejných shromáždění. Jde prý hlavně o sídlo hlavy státu, kulturní památku a turistický cíl.
„Neshledáváme pak veřejné subjektivní právo, respektive soudně vymahatelný nárok na změnu takového určení soudní cestou. Krom bezpečnostních, památkových a dalších hledisek jde do značné míry o rozhodnutí politické, nikoliv právní,“ stojí ve stížnosti ministerstva.
„Kauza tak pro Kverulanta nekončí a čekají ho další soudní výdaje ve velmi důležitém zápase o to, zda bude kus našeho hlavního města patřit lidem nebo papalášům,“ reagoval v tiskové zprávě ředitel Kverulanta Vojtěch Razima.
