Spornou otázkou, zda jsou plochy na Pražském hradě veřejným prostranstvím, se bude zabývat Nejvyšší správní soud (NSS). Ministerstvo vnitra a Správa Pražského hradu podaly kasační stížnosti proti verdiktu Městského soudu v Praze, který vyhověl obecně prospěšné společnosti Kverulant. Ta dlouhodobě usiluje o otevření Hradu veřejnosti a upozornila na podání stížností. NSS už podle své databáze řízení zahájil, zatím nerozhodl.
Je Pražský hrad veřejným prostranstvím? Rozhodne o tom správní soud
Obecně prospěšná společnost označila to, že prezident Miloš Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel, za „ukázku arogantního a papalášského chování“. Prezidenta nejprve dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu. Pak se rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, kvůli kterému se začal situací zabývat městský soud.
Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Nyní už je areál přístupný, ale vnitro ani Správa Pražského hradu s názorem městského soudu nesouhlasí.
Sídlo prezidenta
Resort vnitra ve stížnosti poukazuje na to, že areál je obklopený hradbami, přístupný jen střeženými branami, vzhledem k sídlu prezidenta má významná bezpečnostní specifika a v minulosti nebyl konsenzuálně vnímaný jako místo setkávání veřejnosti či místo konání veřejných shromáždění. Jde prý hlavně o sídlo hlavy státu, kulturní památku a turistický cíl.
„Neshledáváme pak veřejné subjektivní právo, respektive soudně vymahatelný nárok na změnu takového určení soudní cestou. Krom bezpečnostních, památkových a dalších hledisek jde do značné míry o rozhodnutí politické, nikoliv právní,“ stojí ve stížnosti ministerstva.
„Kauza tak pro Kverulanta nekončí a čekají ho další soudní výdaje ve velmi důležitém zápase o to, zda bude kus našeho hlavního města patřit lidem nebo papalášům,“ reagoval v tiskové zprávě ředitel Kverulanta Vojtěch Razima.